Vzal na sebe břemeno, které ponese do konce života, a to odpovědnost za dědovu smrt. V těžké situaci se rozhodl jinak, než by si přála rodina, ale nelituje toho.
Dnes 28letý muž se svěřil s příběhem, ve kterém sehrál nezáviděníhodnou roli. Nemocný dědeček měl jedno jasné přání. Svěřil se s ním svému vnukovi. Věděl, že on je jediný, koho o to může požádat. Neměl už sílu do dalšího života a přál si odejít. Vnuk byl jeho poslední naděje na to, aby mohl o své smrti rozhodnout sám.
Byl už unavený z neustálých pobytů v nemocnici
Už je to 14 let, co nechal svého dědečka zemřít bez pomoci. Jeho rodina mu to nikdy nezapomene. Měl dost času nad celou situací přemýšlet a uvědomit si, jak moc to jeho život ovlivní v budoucnu. Možná by se znovu rozhodl jinak, ale přesto svého rozhodnutí nelituje. Udělal to, co po něm dědeček chtěl.
Ten byl v posledních letech už hodně nemocný. Několikrát ho resuscitovali a vrátili na pár měsíců do života. On však už byl ze všeho nesmírně unavený. Podepsal dokonce papír, že si nepřeje být resuscitován. Měl hodně zdravotních neduhů, ale to, co už skutečně nedokázal vystát, bylo probuzení v nemocnici s hadičkou v krku.
Čekal hodinu, jak se s dědou domluvili
Přál si mít už konečně klid a toužil po tom, aby ho nechali v klidu odejít. V hlavě se mu tedy zrodil plán. Věděl, že dospívající vnuk je jediný, na koho se může obrátit. Nikdo jiný z rodiny, by s ním nespolupracoval, tím si byl jistý. Požádal tak vnuka o to, aby počkal hodinu, než zavolá záchranku, až bude mít zase nějakou příhodu.
A dědečkovi se přitížilo už pár dní poté, co vyslovil své přání. Zavolal tedy vnukovi, aby za ním přišel. Ten věděl, že dědeček má další infarkt. Kdyby v tu chvíli zavolal pomoc, všechno by dopadlo tak, jak by si děda nepřál. Zase by se probral v nemocnici. Vnuk tak seděl na kraji dědovy postele a snažil se, aby děda neomdlel. Když se mu však zasklily oči a zdálo se, že přestal dýchat, sedl si k posteli na zem a čekal.
Jeho jednání dodnes nepochopili ani sourozenci
Pozoroval dědečka a jeho klidnou tvář, ze které po hodině zmizela všechna barva. Potom vstal a zavolal záchrannou službu. Ti mohli už jen konstatovat smrt. Rodiče přijeli krátce po sanitce a nedokázali pochopit, proč je syn k dědovi nezavolal dříve. Upřímně se snažil jim situaci vysvětlit. Rodiče však byli věřící a synovo jednání mu vyčítali, a to později ještě mnohokrát.
Ani od tří sourozenců se nikdy nedočkal zastání. Byl to tedy jen on a jeho dědeček, kteří věděli své. Děda tu však už nebyl, aby se za vnuka postavil. „Věděl jsem, že to děda chtěl, a když dostal infarkt, rozhodl jsem se nic nedělat,“ tak jednoduše dnes už dospělý vnuk shrnul celou situaci. Co byste na jeho místě dělali vy? Nebylo to příliš velké břímě, které dědeček na malého vnuka uvalil?
Zdroj: Čtenář – Petr. K.
