Video sdílené na twitteru poskytuje náhled do toho, jak děsiví mohou být při potápění žraloci. Začíná celkem nevinně, s ženou v neoprenu, která se chystá na skok do oceánu.
Když už se chce vrhnout dolů, objeví se ve vodě pod ní žralok a zkouší po ní chňapnout čelistmi. Živočichové žijící v mořských hlubinách jsou pro mnoho lidí zdrojem zájmu až fascinace. Hodně jich inspirují a fascinují, další zase naprosto děsí. Jedním z nejlepších příkladů jsou právě žraloci. A pokud vám jen při vyslovení názvu tohoto druhu vytanou na mysli rozevřené čelisti nebo vám toto slovo ihned přivodí husí kůži, pak určitě nejste sami. Tady je jedno blízké setkání se žralokem zachycené na video.
Když po vás opravdu chňapne
Krátký záznam sdílený na twitteru ukazuje právě takovou situaci. Žena v potápěčském vybavení se chystá ke skoku do oceánu. Právě tehdy se pod ní ale vynoří žraločí hlava a tento mořský predátor po ní chňapne čelistmi. Žena se rychle stáhne zpátky do člunu a bolestivé smrti (či minimálně zranění) tak unikne jen o vlásek.
Lidé nepřestávají upozorňovat na to, jaké měla tato žena štěstí. Hodně jich také píše o tom, jak jsou žraloci známí svou dovedností útočit z tzv. inkognito módu. Žraloci obecně patří mezi skupinu živočichů, kteří jsou známí občasným útokem na člověka. Po celém světě je ročně zachyceno cca 80 nevyprovokovaných útoků. Přes tuto relativní vzácnost ale stále panuje obecný strach. To mají na svědomí hlavně náhodné sériové útoky.
Vzácnost útoků a problém statistik
Takové se odehrály například v roce 1916 na pobřeží Jersey. Stejná situace nastala po kasovních trhácích typu Čelisti. Reálně jsou ovšem za počet smrtelných a nevyprovokovaných útoků na lidi odpovědné jen 3 druhy žraloků z celého počtu 489. Konkrétně jde o žraloka velkého bílého, tygřího a bělavého. Mnoho mořských trosečníků asi zabil žralok dlouhoploutvý, tyto incidenty ovšem nejsou ve statistikách.
Podle Mezinárodního seznamu žraločích útoků (ISAF) se v letech 1958–2016 potvrdilo 2 785 nevyprovokovaných útoků žraloka na člověka. Z nich bylo smrtelných 439. Přes veškerá dostupná hlášení však zůstává reálná situace nejistá. Mnoho pobřežních národů třetího světa totiž nemá jakkoli spolehlivý systém hlášení nebo evidence. Právě takové události pak často zůstávají nevyřešené či neveřejné, ať už na moři, nebo na břehu.
Zdroj: Indiatoday
