Nebyl jen oblíbeným zpěvákem – spolupracovníci ho popisují jako geniálního hudebníka s absolutním sluchem, který si poradil s mnoha nástroji.
Arnošt Pátek, rodák z Prahy, narozený 5. března 1955 jako Arnošt Piaczek, se stal ikonou československé hudební scény 80. let. Jeho životní příběh zůstává připomínkou toho, jak rychle může skončit cesta k úspěchu, když chybí podpora a důvěra blízkých. Fanoušci si jej však budou navždy pamatovat jako ikonu 80. let, jejíž hity jsou nesmrtelné.
S psychickými i fyzickými následky se vyrovnával těžce
Své hudební začátky prožil jako kytarista v kapelách Modi a Apollo Petra Spáleného, později vedl skupinu Faraon. Vrcholu kariéry dosáhl ve skupinách Kroky Františka Janečka a Maximum, kde jeho nezaměnitelné hity jako „Sny o tygří lady“ nebo „Julie“ zaplnily rádia a televizní obrazovky. Podle webu Vlasta byl ale jeho osud následně tragický.
Po změně režimu v roce 1989 a proměnách v hudebním průmyslu jeho hvězda pohasla. V 90. letech se rozhodl zkusit štěstí v podnikání v gastronomii, avšak neúspěšně. Pódiím se postupně vzdálil a omezil se na sporadické hudební projekty. Na začátku tisíciletí ho postihly vážné zdravotní problémy – nejprve cukrovka, následně rakovina. Nejen o tom se rozmluvil v rozhovoru, který byl zveřejněn na portále YouTube.
Tohle o Karlu Gottovi nikdo netušil. Jeho milostná minulost ho pronásledovala až do smrti
Jeho tělo bylo pokryto slupkami od pomerančů
Zhoubný nádor mu lékaři objevili v hlavě, což vedlo ke ztrátě pravého oka, nosu a části obličeje. Kvůli znetvoření se začal stranit lidí a veřejnosti se vyhýbal; jeho bytí se omezilo na život v ústraní a na skromný invalidní důchod. Osamělý život a nesnesitelné bolesti přiměly Pátka k myšlenkám na smrt. Když několik dní nereagoval na telefonáty své přítelkyně, jeho sestra ho nakonec našla mrtvého v bytě.
Na veřejný pohřeb této popové hvězdy nedošlo – jeho tělo bylo zpopelněno bez účasti rodiny a popel uložen na hřbitově. Tento osamělý konec přidal další smutný moment do jeho životního příběhu, který se zdál být tragickou směsí talentu a opuštěnosti. Na SvětěKreativity jsme také napsali o osudových ženách Karla Gotta.
Napište komentář