Dát dítě k adopci nemusí být v našem právním státě nic složitého. Stačí říci, že se o něho nezvládneme postarat. Takový byl i příběh manželského páru, kterému se narodil krásný chlapec. Několik let ho vychovávali a potom si uvědomili, že na něho pravděpodobně nestačí. A tak chtěli udělat jeden dlouho promýšlený krok a dát své dítě k adopci.
Odvezli ho do dětského domova
Vyřídili si všechny formality a následně nastal onen den. Ten, kdy museli společně vyrazit do dětského domova. Chlapec nic netušil. Nevěděl, že rodiče se rozhodli dát jeho, tedy své dítě k adopci. Myslel si nejprve, že jedou na výlet. Potom mu však rodiče řekli, že si musí něco zařídit, a tak budou chlapce hlídat tedy v dětském domově, a to do doby, než se pro něho vrátí. Nechápal, proč ho nemohou hlídat babičky, jako tomu bylo běžné.
Předali věci a rozloučili se
Následně předali chlapcovi věci, tedy především jeho hračky a také oblečení. Potom následovalo to nejhorší, a tím bylo loučení. Bylo velmi dojemné. Hlavně pro rodiče, kteří věděli že už se nikdy neuvidí. Chlapec se jich ptal, kdy si pro něho přijedou a kdy se bude opět moci vrátit domů. Rodiče mu řekli, že za ním přijdou zhruba za tři dny. A tak si sedl na postel a řekl, že na ně bude čekat.
Za tři dny ale nepřišli
Ještě, než rodiče odešli, následoval krátký rozhovor s jednou z vychovatelek. Nikdo neví, co jim řekla, ale rodiče následně vyšli ven z budovy. A za tři dny pro chlapce skutečně nepřišli. Vrátili se totiž asi po minutě. Venku si uvědomili, že bez něho rozhodně nemohou být, jelikož jim je v životě vším. Když za ním opět došli, on nechápal, co se to děje. Sbalili mu všechny věci a společně jako rodina vyrazili směr domov. Mateřská láska se zkrátka nedokáže vypařit. Navíc je jasné, že je to vždy vlastní a také milující rodina, která je pro každé dítě to nejlepší.
