Každý z nás má určité sny, každý má určité cíle, stejně jako má každý z nás určité touhy. Vše se může velmi rychle změnit, pokud se dostaneme do zcela jiného prostředí. Najednou může člověk zjistit, jak malicherné je to, co chtěl a po čem snil. Zjistit, že na světě jsou mnohem důležitější věci, než o čem si myslel, že bez toho nemůže mít. To vám potvrdí i tento příběh, začínající v nemocničním pokoji.
Příběh začínající na dvoulůžkovém pokoji
Příběh začíná na dvoulůžkovém pokoji. V každé posteli leží muž. Každý z nich je jinak nemocný. První je zde s úrazem, u kterého je vysoká jistota, že bude za pár týdnů v pořádku. Druhý muž má diagnózu o něco horší. I když lékaři dělají co mohou, šance na vyléčení nejsou vysoké. I přes rozdílné zdravotní stavy a diagnózy se muži dají do řeči.
Mluví skutečně o všem
Tráví spolu na jednom pokoji opravdu dlouho a tak je jasné, že spolu komunikují. Že spolu mluví, a to doslova o všem. Nejenom pár slov. Denně komunikují celé hodiny. A to o vše. O svých domovech, o ženách a rodině, stejně jako o své práci, o dovolených, o úspěších, ale i o neúspěších. Během pár dní věděl jeden o druhém skutečně vše. Oba dva měli velmi zajímavé životy.
Stav druhého muže se začal zhoršovat
Doba mluvení se postupně zkracovala, jelikož se stav druhého muže začal zhoršovat. Nejenom, že už nemohl mluvit, ale nemohl se ani posadit. První z mužů tak začal vést monolog. Stoupl si k oknu a popisoval druhému svět, který vidí. Jaké je počasí, jak fouká vítr, kdo jde po ulici, jací ptáci létají kolem okna. Snažil se mu alespoň zprostředkovaně dát to, co on nemůže vidět. A je velká pravděpodobnost, že něco takového už nikdy neuvidí. Každý den šel k oknu a popisoval muži detaily, které vidí. Ten byl vysloveně šťasten, jelikož mohl alespoň takto vědět, co se okolo něho děje.
Znenadání muž zemřel
Nikoliv muž druhý, ale muž první, který zde byl po běžném úraze. Došlo k výrazným komplikacím a jeho tělo si s nimi nedokázalo poradit. Lékaři mu dávali mnoho šancí na vyléčení, ale nepovedlo se. Pro druhého muže to byl velký šok. Když byla postel s mrtvým kamarádem odvezena, požádal druhý muž sestru, zda by mu nemohla postel přemístit a upravit tak, aby viděl z okna. Ta mu vyhověla. Co viděl, pro něho bylo šokující.
Za oknem se odehrával zcela jiný příběh
Nebyla to příroda, nebyly to sluneční paprsky, nebyli to lidé. Za oknem byla jenom depresivní šeď průmyslové zóny, které byla hned vedle nemocnice. Muž najednou zjistil, že mu jeho kamarád celou dobu lhal. Proč to dělal? V tu chvíli mu to došlo. Věděl, že právě pozitivní myšlenky jsou pro člověka tím nejlepším, co může slyšet. Každý negativní a špatná zpráva může ovlivnit zdraví. První muž se tak druhému snažil zpříjemnit život.
Změňme svůj pohled na život
Co nám tento příběh říká? Že jsme často zahleděni jenom sami do sebe. Záleží nám pouze na nás a nikoliv na okolí. První muž ukázal pravý opak. Ukázal, že správná slova a snaha pomoci druhému je to nejdůležitější, co je s naším životem spojeno. Změňte své myšlení a pohled na život. Není důležité to, kolik toho máme my sami, ale kolik toho můžeme dát druhý. A nejedná se jenom o hmotné věci.
