Feynmanova metoda je unikátním algoritmem, díky kterému může jakýkoliv člověk snadno porozumět libovolnému tématu. Když byla poprvé představena, tak znamenala velký průlom v učení. Začalo se o ní mluvit stále více, jako o něčem neuvěřitelném. A testy na skupinách lidí potvrzovaly, že funguje.
Vše vymyslel uznávaný člověk
Feynmanova metoda je pojmenována podle jejího zakladatele, kterým byl fyzik Richard Feynman. Ten dostal i Nobelovu cenu za fyziku, což jasně dokládá na jeho výjimečnost. Ten při svých zkoumáních objevil unikátní učební vzorec, který může aplikovat kdokoliv na cokoliv. V tu chvíli se mluvilo o průlomu ve vzdělávání, jelikož každý může pochopit jakoukoliv věc. Chcete unikáty této metody odhalit také? Pojďme na ně.
Sepište vše, co víte
Základem je prázdný list papíru a tužka. Tímto Feynmanova metoda musí vždy začínat. Na list papíru sepište vše, co o daném tématu nebo problému víte. A to natolik srozumitelně, jako byste to vysvětlovali malému dítěti. Nikdy nepoužívejte cizí slova a odborné pojmy. Snažte se vše sdělit takzvaně po lopatě, aby to každý pochopil. Používejte vám blízká slova, jednoduché věty a přesná označení. Už tento první krok je třeba pořádně napilovat, jelikož každý má snahu vše interpretovat složitě, což mu následně brání pochopit samotnou podstatu svého problémů.
Začněte s opakováním
I když jste na papír sepsali vše, co víte, jistě je pravdou, že jste zde objevily některé mezery, které je třeba zacelit. Feynmanova metoda jasně navazuje na jedno známé pravidlo, a to takové, že opakování je matka moudrosti. Opakováním si prohloubíte své současné znalosti, a hlavně díky němu narazíte na to, čemu nerozumíte a kde je onen pomyslný okraj vašeho chápání a vašich dovedností. V tuto chvíli přesně víte, kde máte své mezery, u kterých budete v následném kroku začínat.
Vyprávějte příběh
Nyní máte před sebou set popsaných papírů, které jednoduše popisují konkrétní problém, věc, nebo metodu. Vše jste si zopakovali, máte o tématu určité znalosti a víte, kde začínají a končí. V tuto chvíli můžete začít s vyprávěním příběhu. Téma do něho zaobalte, mluvte o něm nahlas a snažte se volit metodu, jako byste vše vysvětlovali někomu cizímu.
Na třetí krok navazuje ještě čtvrtý volitelný, který je postaven na stejných základech. Jenom s tím rozdílem, že se vše snažíte vysvětlit skutečné osobě, která vám dá zpětnou vazbu v tom, zda vše chápe, nebo nikoliv. Danou osobou může být dospělý člověk, ale klidně i dítě.
