Státní hranice nejsou jen čáry v mapě, ale výsledek staletí válek, diplomacie i přírodních bariér. Jejich podoba se vyvíjela postupně.
Státní hranice vznikají kombinací historických událostí, mezinárodních smluv a i přírodních podmínek. Legrační je, že lidé častokrát vnímají hranice jen jako „pevné čáry“, a přitom vlastně jde o velmi dynamický prvek geopolitiky. Velká část evropských hranic se vytvořila po válkách, zejména po napoleonských konfliktech, první světové válce a také rozpadu Rakouska-Uherska. Svou velkou roli hrají také mírové dohody, například Versailleská smlouva, která zásadně změnila mapu Evropy.
Kdo určuje hranice států
Hranice nejsou určovány náhodně, i když představa člověka, který vezme do ruky mapu a jen tak si nakreslí čáru, kudy se mu zachce, je jistě zábavná. O jejich podobě ve skutečnosti rozhodují státy prostřednictvím mezinárodních smluv, které mohou být uzavřeny po konfliktech nebo diplomatických jednáních. Důležitou roli hrají také mezinárodní organizace, například Organizace spojených národů, které mohou dohlížet na legitimitu změn.
V praxi se hranice často určují i podle přírodních překážek, tedy řek, hor nebo moří. Tam, kde přírodní bariéry chybí, vznikají tzv. geometrické hranice, které jsou vedeny například po rovnoběžkách nebo po dohodnutých liniích.
Přírodní i umělé linie v krajině
Evropa je typická tím, že v ní najdeme jak přirozené, tak umělé hranice. Alpy oddělují Itálii od Evropy, Pyreneje tvoří přirozenou hranici mezi Francií a Španělskem a řeka Dunaj dlouhodobě sloužila jako strategická linie mezi regiony. Naopak v rovinatých oblastech jsou hranice často výsledkem historických rozhodnutí, nikoliv přírody. To je důvod, proč jsou některé hranice velmi složité a klikaté.
Test základních znalostí české historie: O Janu Husovi a Mnichovské dohodě by měl vědět každý
Evropa má obecně jednu z nejhustších sítí hranic na světě. Mnoho států je navíc součástí Schengenského prostoru, což znamená, že hranice mezi nimi lze často překročit i bez pasové kontroly. Zajímavostí je také existence enkláv a exkláv – území, která jsou oddělena od svého hlavního státu. Typickým příkladem je Vatikán, který je zcela obklopen Itálií, nebo španělská města Ceuta a Melilla v Africe.
Kvíz: Jak dlouhé jsou pozemní hranice zemí v Evropě? Zkuste tento zeměpisný test!
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie
Přidejte svůj názor
Komentovat