První světová válka poznamenala celé 20. století a proměnila politickou mapu Evropy i globální mocenské uspořádání. Ověřte si v našem kvízu, kolik toho o ní víte.
V první polovině 20. století se svět ocitl v jednom z nejkrvavějších konfliktů, jaký historie pamatuje. První světová válka propukla v létě 1914 a během čtyř let rozsáhlých bojů do ní bylo zataženo mnoho národů a mocností. I zdánlivě známá fakta kolem této doby často vyvolávají u čtenářů otázky, například jaké byly její hlavní příčiny, kdo skutečně stál u zrodu konfliktu a jaké změny přinesla světu.
Jak začala první světová válka
První světová válka alias Velká válka vznikla z kombinace dlouhodobých napětí mezi evropskými mocnostmi a bezprostřední události, která spustila rozsáhlou mobilizaci. Na pozadí soupeření o moc, expanzí a aliančních systémů, které v té době Evropu rozdělovaly, se situace vyhrotila po atentátu na následníka rakousko‑uherského trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda, v Sarajevu v roce 1914. Tento čin vedl Rakousko‑Uhersko k vyhlášení války Srbsku a následoval lavinový sled událostí, do kterých se zapojily další velmoci včetně Německa, Ruska, Francie a nakonec i Spojeného království.
Souboj mezi dvěma aliancemi – Ústředními mocnostmi a Dohodou – se rychle přeměnil na obrovský konflikt. Plán Německa rychle porazit Francii selhal. Západní fronta se proměnila v zákopovou frontu, kde se vojska střetávala ve vleklých bitvách jako Verdun či Somme, které se zapsaly do kolektivní paměti jako symboly nelítostného boje.
Velký dějepisný kvíz: Je čas zjistit, kdo se vyzná v historicky významných letopočtech
Průběh a technologie masového boje
První světová válka představovala tehdy přelom v použití moderních technologií ve válečném konfliktu. Došlo k rozsáhlému nasazení těžkých děl, kulometů, tanků, letadel a chemických zbraní. To výrazně zvýšilo destruktivní sílu boje a počet obětí. Tradiční formy boje ustoupily do pozadí, zatímco dlouhé linie zákopů a válka na úkor pozice se staly typickými pro západní frontu.
Kvíz: 10 rychlých otázek odhalí, kdo má stále dostatek všeobecných znalostí z gymnázia
Současně se konflikt proměnil v „totalitu války“, tj. zapojení celé společnosti do válečného úsilí. Civilní populace čelila blokádám, nedostatku potravin a vážným humanitárním problémům. To vše někdy vedlo k sociálnímu napětí a protestům proti válce dokonce i v samotných velmocích.
Následky a svět po válce
Příměří bylo podepsáno v listopadu 1918, jenže válka si vyžádala miliony životů a způsobila hluboké společenské, politické i ekonomické změny. Kolaps čtyř velkých říší, Německa, Rakousko‑Uherska, Osmanské říše a Ruského impéria, přetvořil politickou mapu Evropy a vytvořil prostor pro vznik nových států jako Československo či Jugoslávie. Vítězná dohoda skončila podepsáním Versailleské smlouvy v roce 1919, která uvalila na Německo tvrdé podmínky a reparace.
Ty však postupně vyvolaly frustraci a ekonomické problémy. To se považuje za jeden z faktorů, který přispěl k nárůstu extremistických ideologií v Evropě a nakonec k vypuknutí druhé světové války. Válka také podnítila hluboké sociální změny. Ženy vstoupily v mnoha zemích do pracovního procesu v míře, jaká tu dosud nebyla. Společnost musela čelit psychologickým následkům šoku a traumatu, které si nesla během i po skončení bojů.
Kvíz: Znáte tato fakta o první světové válce? Ve školách se toho učí naprosté minimum!
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz, podklady z veřejně dostupných informací na webu Wikipedie, History
Napište komentář