Když se mluví o pěstování zeleniny, představí si každý klasické záhony. Je ale ještě jedna možnost. Tím je pěstování pod zemským povrchem. Mnoho lidí tomu nevěří, jelikož jsou zvyklí, že klasický záhon musí být jenom na zemském povrchu, nikoliv pod ním. Jak se však ukazuje, pěstování pod zemí může být realitou. A má to své výhody.
Oblíbená volba pěstování zeleniny u řady farmářů
Na našich polích jsme zvyklí, že všechny plodiny rostou na povrchu. Jsou ale země, kde se plodiny sází pod zem. Tedy do hloubky zhruba 1,5 metru, což je velikost jámy, která je vykopána a která je následně zakryta konstrukcí s foliovou plachtou. Právě na dně takové jámy jsou jednotlivé záhony, kde se vysazují jednotlivé rostliny. Světlo k nim prochází právě díky folii, kterou je potažena konstrukce. Vše si můžeme snadno popsat jako velký fóliovník, který využívá plochu pod zemí, nikoliv na jejím povrchu.
Pěstování přináší několik výhod
První výhodou jsou určitě dobré klimatické podmínky, které je možné při pěstování tímto způsobem zajistit. Díky foliovým plachtám může pronikat světlo až k rostlinám a těm se velmi dobře daří v růstu. Také je díky foliím vytvářeno a udržováno jak teplo, tak i vlhko. Vše se dá regulovat s ohledem na typ rostlin a toho, co konkrétně potřebují ke svému ideálnímu růstu. Umístění 1,5 metru pod zemský povrch má výhodu i v tom, že během noci neklesá teplota tolik, jako v běžném fóliovníku. Více tepla znamená opět jistotu lepšího růstu. Navíc se není nutné obávat ani přízemních mrazíků a znehodnocení veškerých rostlin.
Realizace je velmi jednoduchá
Pokud přemýšlíte nad tím, že něco podobného vyzkoušíme, máme pro vás několik důležitých informací, které se týkají realizace. Umístění fóliovníku by mělo být tam, kam nepadá stín a po celý den na toto místo svítí slunce. Dále je třeba vykopat díru, který nebude mít kolmé stěny. Ty by měly být s podlahou v úhlu minimálně 120 stupňů. Jedině tak se dá zajistit stabilita celé konstrukce.
K samotné konstrukci je vhodné použít takové řešení, které se využívá třeba u montovaných plachtových hal. Důležitá je hlavně odolnost a životnost konstrukce. Pokud je to možné, je vhodné zajistit, aby byla severní strana vyšší než jižní. Na samotnou výplň konstrukce lze využít buď průhlednou pevnou fólii, nebo polykarbonátové desky. Chybět by samozřejmě neměly ani okna, popřípadě i ventilátory. Obojí proto, aby bylo možné efektivně regulovat jak teplotu, tak samozřejmě také vlhkost.
Hloubka by měla být minimálně 1,5 metru pod zem. Na spodní část je následně třeba naskládat kameny, a to až do výšky zhruba 30 centimetrů. Až na ně se následně nasype klasická zemina, která už poslouží k tvorbě záhonů. Co si zasadíte je samozřejmě na vás. Jedno je ale jisté. Tento revoluční vyzkoušený způsob dokáže zajistit mnohem lepší sklizeň, než kdy dříve.
