Příběh tohoto chlapce vyvolává emoce. Po jeho smrti našel lékař v jeho ruce lístek se vzkazem pro rodiče

Ne každý má štěstí na správné a dokonalé rodiče. Řada dětí ani neví, co je to správná výchova. Toto je příběh jednoho z nich, kterého potkal krutý osud. Budeme mu říkat Bence, což je zcela běžné a populární maďarské jméno. Tento chlapec ale běžný nebyl. Bylo mu 7 let a místo aby si užíval lásky svých rodičů, tak se jich bál. Měl z nich velký strach, jelikož ani oni patrně nevěděli, co je to správné výchova. A to se podepsalo na chlapcově chování.

Den začínal jako každý jiný

Ráno se probudil, oblékl, nasnídal a vyrazil do školy. Tam ho čekalo učení, ale i posměch spolužáků. Bence neměl moc kamarádů a vždy byl spíše stranou. Ostatní mu nadávali, smáli se mu a bavit se s ním nechtěl nikdo. Bylo to kvůli jeho oblečení. Nebylo ani nové, ani módní. Právě proto byl ostatními spolužáky odsunut.

Rozhodl se, že oblečení ukradne

Ani ne tak proto, aby měl nějaké nové, ale proto, že ho potřebuje. Venku byla zima a ve školní šatě už několik týdnů visel kabát, ke kterému se nikdo nehlásil. Bence si ho vzal, jelikož venku zuřila sněhová vánice. Šel v něm domů, když najednou ucítil velkou bolest na zádech. Někdo ho kopl tak silně, že spadl obličejem do sněhu. Útok nepřestával a několik dětí do něho kopalo několik desítek vteřin.

Doma ho čekal teror

Špinavý a zmlácený přišel domů. Když ho matka viděla, chytila ho za vlasy a začala na něho křičet. Poslala ho ve špinavém oblečení do pokoje, kde musel zůstat až do rána. Zraněný, mokrý a podchlazený a také hladový. Vůbec se ho nezeptala, co se s ním stalo. Takto správná výchova rozhodně vypadat nemá.

Bence cítil psychickou i fyzickou bolest

Na psychickou bolest byl zvyklí, jelikož jeho rodiče nepatřili k nejlepším. Najednou však cítil i bolest fyzickou. Byly to následky jeho napadení. Říkal o tom matce, které to bylo jedno. Říkal to i otci, který reagoval stejně. Ani jeden z rodičů ho nevzal s lékaři. Pouze ho poslali do pokoje s tím, že bolest velmi brzy přijde. Že něco není v pořádku vypozorovala i učitelka ve škole. Bence měl pochroumanou ruku a nemohl ani psát, ani kreslit. Také si stěžoval na bolest na hrudi, která byla velmi silná.

Špatná známka ve škole způsobila další problémy

Uběhlo několik dní a Bence přinesl ze školy špatnou známku z kresby. Měl nakreslit, co je jeho snem. Místo toho nakreslil svou rodinu. Nedokázal vysvětlit, že jeho snem je dokonalá rodina. Milující otec, milující matka a mezi nimi on jako spokojené dítě. Ostatní spolužáci se mu začali smát. Nikdo z nich nechápal, co Bence prožívá. Nechápala to ani jeho učitelka. A tak ho poslala se špatnou známkou za výkres domů.

Když dorazil a řekl své matce co se stalo, stal se opět terčem útoku a násilí. Dostal od matky několik ran, až spadl na zem. V bolestech na zemi ji prosil o to, aby o špatné známce neříkala otci, jelikož věděl, že to bude znamenat další bití. Matka však jeho přání nerespektovala. Když přišel domů otec, vše mu vyložila. Ten neváhal a uštědřil svému synovi několik silných ran. Dobrý rodič ví, že takto správná výchova nikdy vypadat nemá.

Zranění ho dostala až do nemocnice

Když si ve škole všimli, jak je Bence zraněný a zbitý, ihned zavolali sanitku, která ho odvezla do nemocnice. Zde ho za celou dobu nikdo nepřišel navštívit. Ani spolužáci, jelikož s nimi se nekamarádil, ani jeho rodiče, kteří ho nenáviděli. Kdyby někdo z jeho okolí věděl, jak na tom je, dost možná vše přehodnotí.

Bence brzy zemřel

Jeho zranění byla natolik vážná, že Bence v nemocnici zemřel. Zranění po útoku venku, podchlazení, bití od matky a otce… To vše dohromady nemohlo jeho tělo vydržet a tak naposledy vydechl. Když lékař ohledával jeho tělo, našel v dlani zabalený lístek. Co v něm stálo? Vzkaz, který šokoval každého, kdo ho dostal k přečtení. Tento dojemný vzkaz chlapec před svou smrtí napsal:

Milá maminko a drahý tatínku. Lituji, že jsem pro vás byl vždy ošklivý, hloupý, špatný a nechutný. Nechtěl jsem vám tolik ubližovat. Chtěl jsem jenom trochu lásky a úcty. Nic více. Chtěl jsem objetí od maminky a hru s tatínkem. Nic více jsem nechtěl. Je mi líto, že jste se za mě museli stydět. Nyní už nebudete muset. Odcházím.

Zkušená kuchařka rozhodně ví, co na talíři nejvíc rozehraje chuťové pohárky. Nejraději má tradiční českou kuchyni,... [Více o autorovi]