Pokud se ohlédnete do minulosti, jistě rádi vzpomínáte na to, jaké bylo vaše dětství. Budou mít dnešní děti na co vzpomínat? Možná ne. Důvode je jediný. Narodily se však v poměrně špatné době. Ta se neustále vyvíjí a jde kupředu opravdu rychlým tempem. S tím jde ruku v ruce vývoj moderních technologií. Na tom by nebylo až tak nic divného, pokud by tyto technologie nekončily v rukou dětí. Myslí si, že jsou spokojeni a mají vše. Ve skutečnosti jim ale jedna důležití věc chybí. A to jejich klasické dětství.
Bez mobilu nebo tabletu ani ráno
Vzpomínáte si na své dětství? Jistě ano. A co jste při něm drželi v ruce? Byly to hračky. A to jak ty koupené, tak ty, které byly vyrobeny vlastnoručně. A co drží v ruce současné děti? Jsou to buď tablety, nebo to jsou mobilní telefony. Takto vypadá dětství dnešních dětí. A velmi často dochází k tomu, že jim jsou daná zařízení dávána do ruky už v útlém věku. Když děti povyrostou, nedají bez nich ani ránu.
Klasické aktivity jsou minulostí
Vzpomínáte na své dětství? Byli jste více venku, než doma. Trávili jste čas s kamarády, se kterými jste si hráli buď venku na ulici, nebo v přírodě. Cesta na prázdniny k babičce na vesnici byla jako odměna. Tam se dalo dělat tolik zajímavých věcí, že se vše ani za 14 dní nestihlo. Každý se bavil od rána do večera a když se začalo stmívat, nikdo nechtěl domů. Ale musel.
A co se venku dělalo? Prostě všechno. Skákal se panák, děvčata skákala gumu. Hrálo se na honěnou, stejně jako na schovávanou. Lezlo se po stromech, hrál se fotbal, nebo v lese na vojáky. To vše s pořádnou dávkou představivosti a fantazie. Dnešní děti už mnoho těchto tradičních her ani neznají. Zato když se jich zeptáte, dokážou vám vyjmenovat nejzajímavější aplikace a hry na svém mobilním telefonu. Copak toto je nějaké dětství? Potom se nedivme zdravotním problémům, nedivme se obezitě, ani se nedivme tomu, že mnoho starších jedinců má problém se sociální interakcí.
Komunikace byla jenom osobní
Umí dnes starší děti komunikovat jinak, než klasicky? Umí se u druhého stavit, zazvonit u něj něco mu říci? Nevypadá to. Jakékoliv debaty dnes probíhají výhradně skrz mobily. Ale ne tak, že si zavolají. Použijí některý z komunikátorů a píšou jednu větu za druhou. Jako by dnešní mládež zapomněla mluvit. A jak to vypadá, když jdou ven? Jako na srazu němých lidí. Všichni mlčí, zahleděni jenom do svých mobilů. A dříve? Bez osobní komunikace to nešlo. Nebyly mobily, sociální sítě a mnohdy ani klasické telefony. Jenom výjimečně měl někdo doma pevnou linku.
Bylo jedno, jak kdo vypadá nebo jak se stravuje
Dnes má velký význam to, jak konkrétní dítě vypadá. Tedy co nosí a od jakých značek. A dříve? Bylo to každému jedno. Kdo přišel domů špinavý, tomu ostatní záviděli, že si den skutečně užil. Dnes děti dbají na to, aby se náhodou neušpinily, jelikož jejich značkové tričko za tisíce by nemuselo jít vyprat.
A co se za našeho dětství jedlo? To, co bylo k mání. Nikdo nepohrdnul ani namazaným chlebem. A každý si ho uměl také sám nachystat. Dnes není IN nikdo, kdo se nechodí stravovat do fast foodů. Fotky s jídly a nápoji, kde je jasně vidět z jakého jsou řetězce jsou naprostou součástí profilu na sociálních sítích. Je nemyslitelné, aby si jedinec dal k jídlu něco běžného. Když už, tak jenom tajně doma.