Zemřela ceněná básnířka a překladatelka, která psala i během zákazu publikování. Její práce je pevně spjata s Cvetajevovou a dalšími zahraničními autory.
Česká literatura přišla o jednu z velmi výrazných osobností. Ve věku 89 let zemřela básnířka, spisovatelka a překladatelka Jana Štroblová, jejíž tvorba doprovázela několik generací čtenářů. Nakladatelství Theatrum mundi, které dlouhodobě vydávalo její knihy, potvrdilo smutnou zprávu a připomnělo rozsah jejího díla – od poezie až po tvorbu pro děti. Během života napsala kolem 20 básnických sbírek a výrazně se zapsala do literárního překladu.
Zemřela Jana Štroblová
Jana Štroblová se narodila 1. července 1936 a svůj talent pro verše projevila ve velmi mladém věku. První básně publikovala už jako středoškolačka a brzy bylo jasné, že literatura pro ni bude životní cestou. Studovala přitom češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získala hluboký základ pro budoucí práci. Po studiích působila nejprve na oddělení v Benešově a následně jako redaktorka nakladatelství dnes známém jako Albatros.
Zásadní zlom nastal po roce 1968, kdy se Štroblová podpisem manifestu Dva tisíce slov postavila do otevřeného konfliktu s tehdejším režimem. Nadřízení po ní požadovali, aby podpis odvolala, ale to však odmítla udělat. Výsledkem bylo propuštění z práce a zákaz oficiálně publikovat, což ji poznamenalo na následující dvě dekády. Přesto psala dál, i když s omezenými možnostmi vydávání, a její básně kolovaly v mnoha literárních kruzích.
V úctyhodném věku zemřel legendární zpěvák, jehož kapela se významně zapsala do dějin hudby
Po roce 1989 se ale její profesní život opět otevřel. Štroblová nastoupila do Československého rozhlasu, kde se věnovala zahraniční poezii, a zároveň spolupracovala s Rádiem Svobodná Evropa. Aktivně se podílela i na obnově Českého centra Mezinárodního PEN klubu a věnovala se environmentálním tématům. Její práce byla mnohokrát oceněna, například Cenou Pavla Országha Hviezdoslava, Cenou Jána Smreka za celoživotní dílo či Cenou Františka Hrubína. V roce 2000 jí také dle webu Novinky Světová akademie umění udělila čestný doktorát jako uznání jejího mimořádného přínosu literatuře.
Výraznou stopu zanechala i v oblasti překladu. S její prací jsou spojena zejména díla ruské exilové básnířky Mariny Cvetajevové, ale překládala také Novellu Matvejevovou, Jelenu Švarcovou či slovenské autory Ľubomíra Feldeka a Milana Rúfuse. Některé její básně se dokonce dočkaly zhudebnění, například od Hany Hegerové. Pro odlehčení smutné zprávy jsme na webu SvětKreativity.cz psali o nevídané reakci ženy, která odhalila nevěru svého muže.
Zdroje: Novinky
Napište komentář