První polovina března nabídne krásné teploty, pak ale přijde ochlazení. Meteorologové mají jasno, jak by mohl vypadat zbytek měsíce.
Začátek jara přináší dost proměnlivé počasí. Letošní březen připomíná teplotní horskou dráhu víc než plynulý přechod mezi zimou a jarem. Podle aktuálního měsíčního výhledu, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav, nás čeká několik teplých dnů, což je příjemná zpráva, ale následně také návrat chladnějšího vzduchu.
Teplý start měsíce a slunečné dny
Poslední únorový týden byl podle meteorologů teplotně nadprůměrný a podobný charakter má mít i první část března. Denní maxima se mají pohybovat převážně mezi 9 až 13 °C, ranní minima pak ale často kolem bodu mrazu. Typické má být anticyklonální počasí, tedy situace s vyšším tlakem vzduchu, která přináší více slunce, ale i častější ranní mlhy.
Právě mlhy mohou lokálně snižovat denní teploty, jinak však půjde o období relativně příjemné. Výraznější srážky se neočekávají, úhrny mají být průměrné nebo mírně podprůměrné. V kombinaci s vyššími teplotami to znamená postupný úbytek sněhu i ve vyšších polohách. Ve třetím březnovém týdnu by ale mělo dojít ke změně. Meteorologové upozorňují na pokles denních maxim pod hranici 10 °C, přičemž ranní teploty zůstanou nadále kolem nuly. Výhled zároveň počítá s většími teplotními výkyvy, což může znamenat střídání chladnějších a mírnějších dní.
Nová předpověď nahání meteorologům obrovský strach: Kolaps polárního víru způsobí extrémní následky
Závěr měsíce by pak měl znovu přinést oteplení, kdy se denní teploty vrátí přibližně k hodnotám z první poloviny března, tedy kolem 12 °C. Březen tak potvrdí svou pověst měsíce, který dokáže překvapit.
Teplotní skoky a lidské tělo
Prudké střídání tepla a chladu ale nemá dopad jen na přírodu. Lidský organismus musí na změny reagovat prostřednictvím termoregulace, tedy schopnosti udržovat stálou vnitřní teplotu. Tento proces je řízen v mozku a zahrnuje například změny prokrvení kůže nebo pocení. Při náhlém ochlazení dochází ke stažení cév na povrchu těla, aby se omezily tepelné ztráty. Naopak při oteplení se cévy rozšiřují. Časté přepínání těchto mechanismů může vést k únavě, bolestem hlavy či kolísání krevního tlaku, zejména u citlivějších jedinců.
Kolísání teplot má vliv i na imunitní systém. Rychlé ochlazení může oslabit obranyschopnost sliznic dýchacích cest, což usnadňuje šíření virových infekcí. Právě přechodná období jara a podzimu bývají typická vyšším výskytem nachlazení. Organismus navíc reaguje na delší období bez slunečního svitu poklesem hladiny vitamínu D, který je důležitý pro imunitní funkce. Kombinace mlhavých rán, nižšího tlaku a chladnějších dnů tak může vysvětlovat, proč se část populace cítí bez energie.
Z lékařského hlediska je proto vhodné dbát na dostatek spánku, pravidelný pohyb a vyváženou stravu. Přizpůsobení oblečení aktuálním podmínkám a postupné otužování mohou pomoci organismu lépe zvládat teplotní výkyvy. O výhledu počasí na jaro jsme už na SvětěKreativity.cz psali.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ČHMÚ, Wikipedie, Wikipedie
Napište komentář