Diskuzní pořad ČT, který měl rozebírat vztahy mezi Českem a Slovenskem, se změnil ve slovní rozepři poslance Miroslava Ševčíka a moderátora Martina Řezníčka.
Středeční vydání pořadu Události, komentáře jaksi přerostlo rámec běžné a slušné politické debaty. Hned v úvodu Miroslav Ševčík (nestr. za SPD) prohlásil, že je dle historie protiruský a že už v 80. letech označoval zásah vojsk Varšavské smlouvy za okupaci. Moderátor Martin Řezníček mu však vzápětí připomněl jeho členství v Komunistické straně Československa, což nejspíše neměl dělat.
Když se televizní debata změní v souboj
„Počkejte, počkejte. Já se s vámi o tom nechci hádat, pane Ševčíku, vy jste vstoupil do komunistické strany v době, kdy tady vládla jedna strana… A tvrdit, že jste byl proti Rusům, a přitom vstoupit do strany, která byla podporována Moskvou, je trochu zvláštní,“ řekl moderátor. Ševčík zareagoval naštvaně a obvinil moderátora z osobního útoku. „Chtěl jsem učit nemarxistické ekonomické teorie… Abych to mohl dělat, musel jsem vstoupit do politické strany,“ vysvětloval.
Z původní debaty o česko-slovenských vztazích se stala bojová aréna. Ševčík se snažil převést debatu k otázkám demografie a síly států. „Kolik mají Rusové obyvatel? Zhruba 144 milionů. A kolik má Evropská unie?“ ptal se. Řezníček reagoval podrážděně: „Jednak nejsem u zkoušky a jednak menší počet obyvatel přece neznamená, že nepředstavují riziko.“
Ostrá přestřelka mezi Rajchlem a Výborným v živém vysílání ČT: Moderátorka musela zakročit
Ve studiu s nimi seděl i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Ten situaci sledoval s potutelným úsměvem aneb jak se říká, dva se perou a třetí se směje. Po několika minutách s nadhledem poznamenal, že formát Visegrádské čtyřky se nejspíš promění v „V3 + 1“, protože Polsko zůstává pevně prozápadní, zatímco Maďarsko a Slovensko se odklání. Ševčík následně zdůraznil potřebu úzké spolupráce se Slovenskem v rámci budoucí vlády.
Miroslav Ševčík je ekonom, akademik i bouřlivák
Miroslav Ševčík se narodil v roce 1958, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se stal děkanem její Národohospodářské fakulty. Jeho akademická kariéra je však často tak trochu zastíněna jeho veřejnými vystoupeními. V posledních letech se profiluje jako kritik Evropské unie, migrace i environmentální politiky, čímž si získal podporu příznivců SPD. Ti ho vnímají jako hlas obyčejného lidu proti elitám, zatímco jeho odpůrci ho označují za populistu a šiřitele dezinformací.
V roce 2023 vyvolal rozruch účastí na demonstraci na Václavském náměstí, která přerostla v potyčku s policií. Fotografie z akce, kde se objevuje poblíž střetu, obletěla média, jak popsal iRozhlas. Vedení VŠE se od něj distancovalo a vyzvalo ho k rezignaci na funkci děkana. Ševčík však rezignaci odmítl s tím, že se ničeho protiprávního nedopustil.
Archivní materiály zmiňují jeho členství v KSČ od roku 1984 i vedení v seznamech Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA, podřízené sovětské rozvědce. Sám tvrdí, že nikdy nepodepsal žádnou spolupráci s bezpečnostními složkami, což má dokazovat jeho čisté lustrační osvědčení, jenže to se nevztahuje na vojenské archivy. Na SvětěKreativity jsme také psali o videu, v němž Andrej Babiš ukazuje kancelář.
Zdroj: Wikipedie, ČT24, iRozhlas, Facebook Tomy Pášma
Napište komentář