Když naši rodiče dosáhnou seniorského věku, začneme přemýšlet o možnostech jejich dalšího bydlení. Chceme, aby byli v bezpečí, ale pokud to není možné, musíme zvážit jiné možnosti.
To se snadněji řekne, než udělá, protože většina domovů pro seniory je drahá a i když si je můžeme dovolit, většina z nás si klade otázku, zda se jim dostává správné péče. Bonnie a George Millerovi, jimž je 87 let, řešili dilema, kterému čelí mnoho starších lidí: jejich tělo a mysl už nebyly, co bývaly. Bonnie utrpěla pád a potřebovala invalidní vozík a George trpěl počáteční stádií demence související s věkem. Jejich syn Schon se o ně chtěl postarat, jak nejlépe uměl, ale věděl, že umístit rodiče do domova není možnost, která by mu vyhovovala.
Strach o rodiče
Když Schonovi rodiče vstoupili do zlatého věku, všiml si, že jsou stále zranitelnější, a začal se zajímat o alternativní způsoby bydlení. Rozhodně nechtěl rodiče dát do domova pro důchodce. Bonnie a George Millerovi, oba ve věku 87 let, začali zapomínat a Bonnie následkem pádu utrpěla zlomeniny ramene. Schon měl o ně takový strach, že věděl, že musí rychle jednat. Pak přišel s řešením, které oba rodiče rozplakalo, když jim ukázal jejich nový prostor.
Schon a jeho žena Jeannie začali hledat větší dům. Takový, kde by byl i apartmán pro rodiče, nebo dva domky na stejném pozemku, aby s nimi Millerovi mohli žít blízko. Bohužel při hledání nemovitosti neměli štěstí. Nepodařilo se jim nalézt nic, co by splňovalo jejich požadavky. Schon a Jeannie se tedy rozhodli, že místo toho, aby kupovali něco nového, si poradí s tím, co už mají.
Řešení nového bydlení
„Jeden bez druhého nemůže žít sám a my jsme nechtěli, aby ani jeden z nich skončil v domově důchodců“, řekl Schon. S manželkou tedy vyklidili suterén svého domu v Brémách v Ohiu a vyprázdnili obývací pokoj od všech nepotřebných věcí. Pak vybourali jednu zeď a pustili se do stavění. Vytvořili tak stylový bezbariérový apartmán pro rodiče, který obsahoval obývací část, ložnici, kuchyňský kout a koupelnu plně vyhovující požadavkům pro tělesně postižené.
Staří rodiče byli dojati k slzám
Když je Schon s manželkou prováděli apartmánem, jeho matka byla dojatá k slzám, zatímco práce a myšlenka, jež do všeho Schon vložil, přiměla jeho otce k údivu nad řemeslným zpracováním. Za kamerou je slyšet hlas Jeannie, která emotivně reaguje na slzy své tchyně. Blízkost této rodiny je zřejmá a nutí nás k slzám nad jejich roztomilostí.
Schonova promyšlená přeměna pro jeho rodiče je velice dojemná. Schon a Jeannie jsou nádherným příkladem toho, že bychom všichni měli pro své rodiče udělat vše, co je v našich silách. Zejména po tom všem, co pro nás obětovali. Podívejte se na okamžik, kdy manželé poprvé uvidí svůj nový prostor a všem ukápne slza.
Zdroj: Newsner
