Počet hlášených případů svrabu v první polovině roku 2025 překonal loňská čísla a tendence zůstává rostoucí.
Svrab, kožní onemocnění způsobené drobným roztočem zákožkou svrabovou, se v Česku šíří rychleji než v předchozích letech. Během prvních šesti měsíců roku 2025 bylo podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) evidováno 5 042 případů, což je více než za celý rok 2024 a zároveň nejvyšší pololetní číslo od počátku sledování. Lidé by si měli dát pozor na řadu nedostatků v péči o osobní a institucionální hygienu, které umožňují roztočům snadné šíření.
Regionální přehled a nejvíce postižené oblasti
Nejhůře je na tom tradičně Moravskoslezský kraj, kde počty případů za první polovinu roku vzrostly na 850, meziročně téměř o 16 %. Vysoké incidence hlásí také Jihomoravský (412), Olomoucký (514) a Plzeňský kraj (390), zatímco Karlovarsko vykázalo naopak mírný pokles na 96 případů.
Dřívější rekord zaznamenalo i únorové období, kdy SZÚ evidoval 815 nových případů svrabu, což představuje meziroční nárůst o více než 78 %. Kromě populačně hustě obydlených oblastí přispívá k šíření onemocnění i zvýšený cestovní ruch a kulturní akce, zvláště v Ostravě a okolí, kde se díky festivalům a veletrhům soustředí lidé v ubytovacích zařízeních.
Příčiny nárůstu a nejčastější chyby
Jak řekla epidemioložka ze Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová pro TN, za trendem nestojí jediný faktor, ale souhra několika jevů – od levnějšího praní prádla na nízké teploty, které nezničí zákožku (ta odolává až 40 °C), až po rostoucí mobilitu populace v rámci turismu a migrace. „Pokud se ložní prádlo nebo oblečení perou na 30 °C či méně, mnohdy zůstávají roztoči na vláknech živí a mohou se znovu infikovat další osoby,“ vysvětluje epidemioložka.
Dalším problémem je nedostatečná dezinfekce společných prostor v hotelech, hostelech a sociálních zařízeních – lůžkoviny, matrace či čalouněný nábytek bývá ošetřován nepravidelně a bez účinných akaricidů.
Diagnostika, léčba a přenos
Svrab se projevuje drobnými pupínky a úporným svěděním, které se zintenzivňuje v teple a v noci. Pod lupou lze na kůži rozpoznat charakteristické chodbičky, jimiž se roztoči zavrtávají do vrstvy pokožky. Onemocnění se přenáší přímým kontaktem, ale zákožky přežívají až 2–3 dny mimo hostitele na předmětech denní potřeby, jako jsou ručníky, oblečení či potahy křesel.
Léčba spočívá v aplikaci permethrinových krémů (5 %) nebo benzylbenzoátových emulzí na celé tělo, opakovaně po týdnu. Současně je nutné ošetřit všechny členy domácnosti a důkladně vyprat a vyžehlit ložní prádlo.
Napište komentář