Staří lidé si jistě zaslouží úctu a pochopení. Všichni bychom si měli uvědomit, že jednou budeme i my staří a pomalí.
Máme tu další příběh od pokladen. Naše čtenářka Petra popsala, jak doprovodila na nákup svoji starou maminku. Tady ke své nelibosti zjistila, jak se někteří dokáží neuctivě chovat ke starším lidem, kteří si rozhodně takové jednání nezaslouží. Paní Petra popsala, jak ji maminka pozvala ve všední den na oběd, ale uvědomila si, že nemá chleba. Společně se tak vydaly do nedalekého menšího obchodu, kde vždy nakupuje jen pár lidí. Nevěřila tomu, co se dělo u pokladny při placení.
Pokladní byla netrpělivá a ironická
Maminka vešla do obchodu, vzala jen chleba a rovnou se zase postavila do fronty k pokladně. Když přišla na řadu, pokladní zboží namarkovala a požádala o čtyřicet dva korun. Stará paní platila v hotovosti a v peněžence začala probírat drobné. Jenomže už nebyla tak obratná, jak by si někteří přáli. Nervozita začala narůstat. Pokladní oddechovala a pán stojící ve frontě za maminkou si začal důležitě poklepávat na hodinky. Podle jeho vzezření i výrazu ve tváři údajně vypadal, že jej každá zbytečná minuta stojí nejméně tisíc korun.
„Jak dlouho to bude trvat?“ zeptala se otrávená pokladní. „Už jen chviličku,“ odpověděla maminka, kterou poznámka pokladní vyvedla z míry a drobné začala hledat ještě usilovněji, takže jí z peněženky šly o to hůře vytáhnout. „Já tu nemůžu čekat celé odpoledne,“ ozval se pán ve frontě. Mamince spadla jedna mince zpátky do peněženky. „Prosím vás můžete to urychlit?“ zvýšila hlas pokladní a obrátila oči v sloup. A to už paní Petře ruply nervy. „To jste takhle nezdvořilá ke všem zákazníkům nebo vám vadí jenom staří lidé?“
Zákazníci v obchodě zůstali stát jako opaření, když si všimli chování mladého muže
Co kdyby se takhle chovali k vaší babičce?
„Podle vás nemají staří lidé, kteří celý život pracovali, právo na to si v klidu nakoupit? Vy byste je asi nejraději někam odložila, abyste se s nimi nemusela otravovat, že?“ Pokladní evidentně došla slova a zahanbeně vypadal i pán ve frontě. „Co kdyby se někdo takhle choval k vaší babičce nebo mamince? To by se vám asi také nelíbilo, že?“ zeptala se pokladní, která jen neurčitě pokrčila rameny. „Tak si na to příště vzpomeňte, až vás bude zase nějaký starší člověk tak hrozně zdržovat,“ řekla pokladní, chytla maminku, která mezitím našla poslední mince, a odešly z obchodu.
Nejsmutnější na tom bylo, že maminka vůbec neocenila, že se jí paní Petra snažila zastat. „Určitě to tak nemyslela, tos jí takhle neměla říkat,“ snažila se chování ženy za pokladnou omlouvat. Ale paní Petra je přesvědčená, že takové věci by se neměly přecházet ani omlouvat. Je to problém celé společnosti, která se neustále za něčím žene, spěchá a má pocit, že když se jen chvíli zdrží, asi nastane konec světa. Měli bychom si uvědomit, že jednou i nás zastaví stáří. Na Světě Kreativity už jsme psali i jiné „zážitky od pokladny“, v jednom příběhu vyjela pokladní na zaskočenou matku kvůli tomu, že její syn jedl v obchodě.
Zdroj: čtenářka Petra K.
Napište komentář