V případě smrti svých nejbližších čeká každého člověka problematika dědictví, což může být pro někoho poněkud šokující událost. Své o tom ví i tito sourozenci.
Úmrtí blízké osoby je vždy velice smutná záležitost. Prakticky vždy ji doprovází hned několik povinností, jež je nutné zařídit. Tragická událost zasáhla také rodinu Marka a Zuzany, jejichž tatínek zemřel v úctyhodném věku. Oba se tak chopili svých smutných povinností a začali zařizovat poslední rozloučení se svou milovanou osobou. Po uplynutí několika týdnů se oba sešli u notáře, kde společně převzali po svém tatínkovi vše, co jim odkázal.
Otce celý život živily ruce
Tatínek Marka a Zuzany se jmenoval Karel a většinu svého života pracoval jako mechanik. Po dokončení školy se věnoval parním lokomotivám. S ubíhajícími léty svou profesi lehce změnil a začal se věnovat opravám nákladních vozidel. Několik let před odchodem do důchodu se živil jako opravář drobných závad osobních automobilů.
Karel byl výstřední introvert
Karel nikdy neoplýval mnoha přáteli. Po práci vždy šel hned domů, kde se obvykle převlékl a jeho kroky následovaly do garáže na zahradě. Tam prakticky permanentně na něčem pracoval a vyráběl různé věci. Obvyklým jevem byly z garáže vycházející rány padajících předmětů. Karel byl vášnivým sběratelem, a to čehokoli.
Největší vášní byla auta
Otce Zuzany a Marka nejvíce zajímala auta. Tím, že se živil jako mechanik, byl s vozy ve styku každý den. Sourozencům vždy říkal, že si jednou pořídí svoje vysněné sportovní auto a zaparkuje ho do své garáže, kde na něm bude pracovat a pečovat o něj. Bratr i sestra mu vždy odvětili, že by v té garáži na takový vůz musel nejdříve udělat místo, aby tam mohlo stát, protože neustále slyší, jak tam muž o cosi zakopává.
Museli vyklidit garáž
Když Karel zemřel, Marek zavolal Zuzaně, že by se mohli sejít a společně vyklidit otcovu garáž, aby ji mohli prodat. Byli smířeni s tím, že stejně vše nejspíše vyhodí, jelikož otec sbíral prakticky vše, co našel. Společně se tedy domluvili a sešli se na domluveném místě. Syn přistoupil k vratům a odemkl je. Poté, co se vrzající vrata otevřela, nevěřili sourozenci vlastním očím. Nepořádek byl snad ještě větší, než očekávali.
Postupně procházeli garáž plnou všeho možného. Najednou se oba zarazili, protože si všimli něčeho divného. Přímo před nimi stály dva nesmírně cenné staré sportovní vozy, o kterých Karel stále dokola vyprávěl, že by si je rád pořídil. Zuzana začala plakat a objala Marka. Ten stále nemohl uvěřit, jaké klenoty se před ním nacházejí.
Oba vozy byly v perfektním stavu
Na autech nebylo vidět jediné škrábnutí. Jedno z nich zkusil syn nastartovat. Vše proběhlo hladce a vozy byly ve stavu, jako by právě opustily výrobní linku. V přihrádce každého vozu nalezli spoustu dopisů s nabídkami od potenciálních zájemců. Ti nabízeli astronomické částky, ale otec vozy nikdy neprodal, protože to byl jeho splněný sen. Marek a Zuzana si vozy nechali a garáž pouze uklidili tak, aby se v ní dalo pohybovat.
Zdroj: Čtenářka – Jana P.
Napište komentář