Autobusovou dopravu v dnešní době využívá spousta lidí. Cesty autobusem mohou skrývat hromadu zážitků. Ten, který se stal této ženě, patří mezi výjimečné.
Přeprava cestujících autobusem existuje na světě již řadu let. Některé autobusy jezdí jen ve velkých městech a okolních vesnicích, jiné zase delší trasy, například do zahraničí. Být zaměstnán jako řidič autobusu znamená získat každý pracovní den spoustu zážitků. Své o tom ví i Pavel, jenž toto povolání vykonává již spoustu let.
Pavel začínal na krátkých trasách
„Prakticky po dokončení zkoušek jsem se rovnou po hlavě pustil do práce řidiče. Na začátku mi podnik svěřil jen krátkou linku. Vyjel jsem z města, objel několik vesnic a poté zajel do města vzdáleného několik kilometrů od mé startovní stanice. Tam jsem vždy měl krátkou přestávku, během níž jsem si mohl odskočit a občerstvit se. Poté začali nastupovat lidé, které jsem vezl zpět,“ vzpomíná Pavel na své začátky.
Po zaučení začal řidič jezdit delší trasy
„Za několik měsíců na té samé trase si mě zavolal můj vedoucí. Bál jsem se, že se stal nějaký průšvih, a byl jsem velice nervózní. Když jsem přišel do jeho kanceláře, sdělil mi, že je se mnou velice spokojen, a proto mi svěřuje delší a náročnější trasu. Byl jsem rád, že svou práci odvádím správně a zaměstnavatel mi dává najevo, že můj výkon má přínos pro obě strany,“ pokračuje řidič ve vyprávění o průběhu své kariéry.
Při své práci začal vnímat příběhy lidí
„Velice brzy jsem na delších trasách začal zjišťovat, že někteří lidé takto cestují pravidelně. Tito lidé měli můj veliký obdiv, jelikož cestovat za prací takovou dálku chce kus odvahy. I proto mě začaly zajímat příběhy lidí cestujících v mém voze. Někdy šlo o běžné rutiny, jindy o zajímavé novinky či příběhy,“ popisuje Pavel svou novou zábavu při výkonu práce.
Řidiči zatrnulo, když zaslechl o skupině mužů
„Jednoho večera, kdy jsem jel svou poslední jízdu, jsem vezl pána a paní. Vozil jsem tyto dvě osoby pravidelně, vždy si sedaly hned za mými zády. Slyšel jsem, jak se baví o partě mužů, jež takto cestuje večerními spoji a vyhledává mladé dívky. Tyto dívky poté parta mužů pronásleduje a okrádá je nebo jim vždy nějak ublíží. Začal jsem si tedy dávat pozor, jestli se tato parta někdy objeví i v mém autobuse,“ přiblížil muž jeden z příběhů, který mu utkvěl v paměti.
Zažil drama na vlastní kůži
„Další den, opět večerní směna. Vracel jsem se již do cílové stanice s posledními lidmi v autobuse. Bylo 23:00 a mě čekaly už jen dvě zastávky. Skrze zrcátko jsem si všiml, že mezi cestujícími je už jen jedna mladá slečna a parta mužů. Ihned jsem zpozorněl, zda se nejedná o skupinku, o které jsem slyšel. Blížil jsem se k zastávce a slečna se zvedla, že bude vystupovat.“
„Ihned se zvedla i parta mužů, která šla za onou dámou. Všichni vystoupili a páni následovali slečnu. Přišlo mi to velice podezřelé. Chvíli jsem tedy čekal, co se bude dít, a slečně světly svítil na cestu. Po chvilce se mi začali všichni vzdalovat, tak jsem se pomalu rozjel, abych je měl stále v dohledu. Takto jsem konal, až dokud dívka nedorazila před její dům, a já měl tedy jistotu, že je v bezpečí. Muži se poté vydali svou cestou.“
Druhý den Pavlovi slečna děkovala
„Následující den jsem okolo poledne jel svou obvyklou trasou, když jsem si všiml, že přistoupila slečna ze včerejšího večera. Zaplatila a poté se zeptala, proč jsem včera jel tak podivně. Vše jsem jí vysvětlil a ona sama přiznala, že měla z mužů obrovský strach, a moc mi poděkovala, že jsem jí takto pomohl, i když jsem nemusel. Byl jsem rád, že vše dobře dopadlo,“ zakončil Pavel vyprávění o netradičním zážitku.
Zdroj: Čtenář – Pavel T.
Napište komentář