Silně dezorientované autistické dítě se ztratilo ve sněhové vánici. Zachránil ho řidič autobusu

Fotografie: Janmanak / Creative Commons / Attribution-Share Alike 4.0

Řidič autobusu je oslavován jako hrdina poté, co zachránil malého chlapce při sněhové vánici. Ten trpí autismem a byl silně dezorientovaný.

Toho únorového dne panovalo opravdu divoké počasí. Kvůli sněhové vánici bylo dokonce zrušeno i vyučování. Řidiči městského autobusu tak přišlo opravdu divné, co dělá u silnice malý zmatený chlapec se školním batohem na zádech. Naštěstí nad tím nemávl rukou, ale vydal se k němu. Později se zjistilo, že je už nějakou dobu vedený jako pohřešovaný.

Ten den byly školy zavřené

Ambrose Younge, mladý řidič linkového autobusu, se rozhodně nepovažuje za hrdinu. Udělal jen to, co by v jeho situaci udělal každý. Možná, ale nemá tak úplně pravdu, protože mnozí lidé bývají ke svému okolí nevšímaví. Tomuto řidiči však instinkt napověděl, že tady něco není úplně v pořádku, a naštěstí se vydal chlapci na pomoc.

Ten den bylo americké Minneapolis úplně zasněžené a panovala tu silná sněhová bouře. Ambrose právě dokončil trasu a otáčel svůj autobus. V tu chvíli si všiml malého chlapce se školním batohem, který stál na zasněženém chodníku úplně sám. Ambrose věděl, že tady něco nehraje a že děti dnes vůbec neměly být ve škole. „Jako autobusový dopravce je mým úkolem starat se o lidi. Tady bylo dítě v nouzi a já věděl, že ho musím dostat na bezpečné a teplé místo,“ řekl Ambrose.

Chlapec moc nekomunikoval

Vystoupil z autobusu a přiblížil se k chlapci, aby se ho zeptal, co tam sám dělá. Potíž byla v tom, že devítiletý chlapec trpěl autismem a komunikace s ním tak nebyla vůbec jednoduchá. Chlapec se možná řidiče bál, a tak stále odcházel pryč. Ambrose se však nenechal jeho chováním odradit a nakonec se mu podařilo dostat chlapce do svého autobusu.

„Viděl jsem, že to dítě bylo velmi úzkostné. Byl neverbální a těžko se s ním komunikovalo. Stále jsem ho však sledoval a mluvil s ním,“ vzpomíná Ambrose na chvíle, než se mu chlapce podařilo dostat do autobusu. Pak ihned kontaktoval svého nadřízeného. Ten prověřil všechna hlášení o pohřešovaných osobách v oblasti. A opravdu – rodiče zoufale hledali svého devítiletého autistického syna.

Doufá, že jeho dítěti by jiní také pomohli

Ten se tak díky všímavému řidiči rychle shledal se svou rodinou a nic vážného se mu nestalo. Jak by to dopadlo, kdyby zůstal ve vánici déle, si radši nikdo nechtěl představovat. I když je Ambrose teď oslavován jako hrdina, sám se tak rozhodně necítí. „Považuji se za otce, protože to je to, co bych doufal, že by někdo udělal pro mé dítě, kdyby se ocitlo v nebezpečné situaci,“ uzavřel Ambrose příběh o záchraně chlapce ve vánici.

Zdroj: InspireMore

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]