Žena pracovala v této bance jako uklízečka celých 35 let. Když odcházela do důchodu, napsala dopis šéfové, aby věděla, že její chování není v pořádku.
Za ty roky si užila mnoho ponižování ze strany zaměstnanců banky. Speciálně šéfová byla z těch nejhorších. Julie se proto rozhodla, že než odejde, napíše dopis. Doufala tak, že si lidé v bance uvědomí své chování a něco s tím budou dělat. Dopis pak sdílel na Twitteru její syn a pod ním se nastřádalo několik tisíc komentářů od lidí, kteří Julii gratulovali k tomuto počinu.
Ženy v bance jí dávaly najevo, že jsou něco víc
Uklízečky jsou bohužel tak nějak stále nízko na společenském žebříčku. Jako by snad jejich práce nebyla potřebná. Mnozí lidé, především v kancelářích, by se asi velmi brzy divili, kdyby si všechny uklízečky vzaly na měsíc dovolenou. Julie to na jejím pracovišti v anglické bance měla však možná ještě těžší. Setkala se s nadáváním i agresivitou.
Bankovní úřednice měly pocit, že jsou něco víc než ona a taky jí to často dávaly najevo. Úplnou expertkou, však byla manažerka banky, která se k ní chovala s naprostým despektem a byla na ni dokonce velmi agresivní. Naštěstí Julie věděla, že toto ponižování a urážky už nebude muset dlouho snášet. Přesto byla šéfová důvodem, proč Julie nakonec odešla do důchodu předčasně, ale rozhodně toho nelitovala.
Buďte k ostatním milí
„Zdravím dámy, zítra budu naposledy uklízet v této bance. Nachystala jsem všechno, co bude nová uklízečka potřebovat, ať už to bude kdokoliv. Odcházím z práce, Julie, potom co si mi vynadala v kanceláři. Nebylo to nic jiného než agresivní a kruté chování. To ale vypovídá o tvém charakteru, ne o mém. Takže kupředu… Prosím vás všechny pamatujte si: Ve světě, kde můžete být čímkoliv, buďte milí. Protože nikdo z vás není lepší než uklízečka. S pozdravem Julie.“
Potom, co její syn dopis zveřejnil, stala se Julie nesmírně populární. Lidé ji gratulovali k tomu, že se rozhodla k takovému kroku a dostala mnoho pochvalných i podpůrných komentářů. Jako třeba od Rhondy, která napsala: „Nikdy jsem nepochopila, proč si lidé myslí, že to, čím se živí, odráží jejich důležitost. Byla jsem vychována v přesvědčení, že práce je práce a každý, kdo ráno vstane a jde do práce, si zaslouží stejnou úctu, ať už sbírá odpadky nebo řídí firmu. Bod pro vaši mámu! Úcta!“
„Jaká to milá dáma! Ve světě s tolika hroznými, sobeckými a ošklivými lidmi je tak hřejivé vidět, že slušní lidé jsou stále kolem. Doufám jen, že manažerka je na sebe opravdu hrdá, když kvůli ní banka přišla o skutečně úžasného zaměstnance,“ napsala jiná žena. Jde vidět, že většina lidí takové chování rozhodně neschvaluje. Jestli se však manažerka chytne za nos a něco se sebou udělá, je otázka. Takovým lidem totiž často chybí sebereflexe.
Napište komentář