Setkání hlavy českého státu s papežem není jen zdvořilostní otázkou. Ač se to tak nemusí zdát, ve Vatikánu je politika též na denním pořádku.
Plánovaná návštěva prezidenta Petra Pavla a jeho ženy Evy ve Vatikánu vzbuzuje pozornost nejen pro svou prestiž, ale i kvůli tématům, která se v tichých sálech Apoštolského paláce mohou otevřít. Přijetí u papeže Lva XIV., naplánované na 19. ledna, totiž není pouhým podáním ruky a společnou fotografií, ale něčím, co může určit další směr česko-vatikánských vztahů.
Audience není jen formalitou
Prezidentská audience u papeže patří k těm nejpřísněji řízeným setkáním na světě, co se protokolů týče. Jak upozorňuje dlouholetý expert na diplomatický protokol Jindřich Forejt, jde o schůzku dvou suverénů – prezidenta České republiky a hlavy Městského státu Vatikán. Zároveň se ale odehrává i na té duchovní rovině, protože papež je nejvyšším představitelem katolické církve.
„Ve výčtu agendy bychom neměli zapomínat také na to, že k cestě prezidentského páru do Říma dochází v době, kdy Česká republika nemá po smrti kardinála Duky žádného zástupce v kardinálském kolegiu,“ upozornil Jindřich Forejt pro Život v Česku. Právě otázka nového pražského arcibiskupa může být jedním z bodů, které se muži – byť nepřímo – ve Vatikánu dotknou.
Arcibiskup, smlouva a tichá diplomacie
Pražský arcibiskup Jan Graubner podal po dosažení 75 let rezignaci už v roce 2023 a papež ho dočasně ponechal ve funkci. Proces výběru nástupce ale stále běží a podle zákulisních informací by rok 2026 mohl přinést v tomto směru zásadní rozhodnutí. I proto je návštěva českého prezidenta víc než jen projevem nějaké zdvořilosti.
Dalším citlivým tématem zůstává česko-vatikánská smlouva, kterou podepsala vláda Petra Fialy se Svatým stolcem. Prezident Petr Pavel se k ní opakovaně stavěl rezervovaně. „K audienci dojde 15 měsíců od chvíle, kdy premiér Petr Fiala a státní sekretář Svatého stolce kardinál Pietro Parolin podepsali v Praze Smlouvu mezi Českou republikou a Svatým stolcem. A prezident Pavel se proti této smlouvě veřejně vymezil,“ připomněl Forejt s tím, že téma se může otevřít spíše při jednání se státním sekretářem než přímo s papežem.
Papež Lev XIV. jako duchovní autorita i státník
Papež Lev XIV. je relativně novou hlavou katolické církve, zvolenou po svém předchůdci v roce 2024. Pochází z prostředí augustiniánského řádu a ještě před zvolením měl zkušenosti s řízením řádu i s mezinárodní církevní diplomacií. Českou republiku navštívil opakovaně právě v době, kdy stál v čele augustiniánů, a není mu tedy úplně cizí.
Zajímavým paradoxem zůstává, že ač je Česká republika často označována za jednu z nejvíce ateistických zemí Evropy, vztahy mezi českými prezidenty a papeži bývají dlouhodobě korektní až vřelé. Benedikt XVI. navštívil Prahu v roce 2009, Miloš Zeman byl přijat papežem Františkem v roce 2015 a čeští představitelé se účastnili i významných církevních událostí v Římě. Na SvětěKreativity jsme také psali o novoročním projevu prezidenta.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz, podklady z veřejně dostupných informací na webu Hrad, ŽivotVČesku, Církev, Wikipedie, Facebook Církev.cz

Napište komentář