Čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu se v Česku ptáme, jak vážně bereme vlastní bezpečnost. Místo odpovědí ale přichází spory.
Debata o obraně státu a bezpečnosti Evropy se zase vrátila do popředí v době výročí války na Ukrajině. Místo jednoznačných a rázných postojů sledujeme spíše vyhýbavé reakce a přehazování odpovědnosti. Premiér Andrej Babiš uvedl, že jeho vláda má totiž důležitější program než veřejně rozebírat otázky obranyschopnosti anebo bezpečnosti Ukrajiny a Evropy. Podle jeho slov je prioritou běžný život zdejších občanů.
Slyšení bez hlavních aktérů
V Senátu se mělo uskutečnit veřejné slyšení s podtitulem „Bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost Evropy a obranyschopnost státu“. Pozváni byli premiér i klíčoví ministři. Účast však nakonec odmítli nebo se omluvili. Premiér dle Novinek reagoval slovy: „Jaké slyšení, co bych tam dělal?“ a navrhl případné jednání přímo na půdě vlády.
Z ministrů se někteří omluvili kvůli zahraničním cestám či pracovním povinnostem, což je samozřejmě pochopitelné, jiní zase poslali své zástupce. Premiéra měl zastoupit poradce pro národní bezpečnost. Předseda Senátu Miloš Vystrčil upozornil, že taková bídná neúčast vysílá veřejnosti jasný signál o tom, jakou váhu politici tématu přikládají.
Debata u Václava Moravce skončila katastrofou. Moderátor se neudržel a křičel na nového ministra Červeného
Vláda ale argumentuje tím, že řeší především domácí otázky jako ekonomiku, ceny energií nebo sociální situaci. Kritici namítají, že bezpečnostní politika není tak úplně oddělenou kapitolou, nýbrž podstatným základem celé stability země. O to více, když válka probíhá jen několik set kilometrů od českých hranic.
Rozdílné postoje i rozpočet
V rámci vládního tábora nepanuje jednotný názor na rozsah podpory Ukrajiny. Zatímco část politické scény zdůrazňuje nutnost pokračovat v pomoci, jiní, zejména tedy z řad SPD, vystupují proti dalším závazkům. Otazníky visí i nad plněním aliančních závazků vůči NATO, především pokud jde o výši obranných výdajů.
Oproti původním plánům byl letošní rozpočet ministerstva obrany upraven směrem dolů. To vyvolává otázku, zda Česká republika dokáže dlouhodobě dostát závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu, jak požaduje Severoatlantická aliance. Kritici upozorňují, že bezpečnost nelze řešit nahodile ani pouze v reakci na krizové události.
Válka na Ukrajině
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022 rozsáhlým útokem ruských sil na území Ukrajiny. Konflikt však fakticky navazuje na události z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a podpořilo separatisty na východě země. Od té doby se z regionálního konfliktu stal největší ozbrojený střet v Evropě od druhé světové války.
Boje probíhají na několika frontách, zejména na východě a jihu Ukrajiny. Města jako Bachmut, Mariupol či Avdijivka se stala symboly tvrdých a vyčerpávajících střetů. Podle dostupných údajů si válka vyžádala statisíce obětí na obou stranách, miliony lidí musely opustit své domovy. Humanitární dopady konfliktu jsou obrovské – rozvrácená infrastruktura, energetické výpadky i psychické trauma celé generace. Pokud jde o podporu dalších zemí, získala Ukrajina alespoň mocného spojence v podobě Číny, jak jsme na SvětěKreativity.cz psali.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Novinky
Napište komentář