Již více než rok se celá země snaží bojovat s novým typem onemocnění. Průlomem v tomto boji je bezesporu objev očkování proti novému viru. Podle posledních statistik jsou ale ženy více náchylné k vedlejším účinků na tuto vakcínu.
Koronavirus je infekční onemocnění, které se ve světě objevilo v roce 2019. Neuvěřitelnou rychlostí se začalo šířit, postihlo a ovlivnilo celý svět. Onemocnění je nebezpečné hlavně pro rizikové skupiny naší populace. Projevuje se výskytem horečky, únavou, kašlem a následným poškozením plic, které může vést až k respiračnímu selhání.
Jaké jsou vedlejší příznaky očkování proti onemocnění?
Jedním z hlavních vedlejších příznaků, které u sebe vakcinovaní pozorovali, je přítomnost zduřelých lymfatických uzlin. Ve většině případů se ale nejedná o nic závažného, je to pouze reakce našeho těla na vakcínu a značí nám, že vakcína funguje a že se v našem těle začíná vyvíjet imunitní odpověď. Přesto právě tato reakce u mnoha žen způsobí obavy. Častěji se totiž v tomto ohledu kontrolují, protože otok lymfatických uzlin může být také prvním příznakem rakoviny prsu.
Dalším hlášeným příznakem ze strany žen je nepravidelný menstruační cyklus. Žádné ze studií ovšem nedokázaly prokázat souvislost s vakcínou, jedná se tedy spíše o náhodný projev. Vzácným vedlejším účinkem očkování je také krevní sraženina, která ale může vést až k životu nebezpečné trombóze.
Při kontrolním odběru krve byla u některých testovaných pozorována snížená hladina krevních destiček. V tomto případě se ale jedná o problém, který je obecně častější u žen, nemusí tedy přímo souviset s vakcínou.
Proč jsou ženy více náchylnější na jejich projevy?
Podle studie, která byla vedena Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí, mají ženy na vakcínu silnější odezvy, než je tomu u mužů. Více než tři čtvrtiny hlášených vedlejších účinků na různé typy vakcín byly hlášeny právě ženami. Jedním z vysvětlení je, že velká část příznaků se týká spíše žen.
Velký vliv na to má také skutečnost, že ženy mají větší tendenci se pozorovat a kontrolovat, než je tomu u mužů. Dříve si tedy všimnou, že něco s jejich tělem není stejné, jako před vakcínou, a jdou tento stav konzultovat se svým lékařem.
Velký vliv na tuto skutečnost může mít také hormon obsažený v ženském těle, a to estrogen. Ten totiž vyvolává silnější imunitní odpověď. Podle studie, která byla provedena k vakcinaci na onemocnění chřipkou, byla u žen v plodném věku zjištěna čtyřikrát vyšší pravděpodobnost výskytu nežádoucích účinků. Naopak vysoké imunosupresivní účinky má hormon testosteron, který je ve velké koncentraci obsažen v těle mužském.
Zdroj: Global News