Donald Trump si neustále dělá zálusk na Grónsko. Přitom jednu základnu už zde USA mají, a to dokonce s přistávací dráhou. Zde se před lety stala vážná nehoda.
Zájem Američanů o Grónsko není jen otázkou vlády prezidenta Donalda Trumpa. Už v padesátých letech si zde USA začalo budovat základnu. A právě ta se stala svědkem letecké nehody, během které se zřítil letoun nesoucí jaderné hlavice.
Američané v Grónsku poprvé
Grónsko – na první pohled zmrzlá pustina, na které žijí jen ti nejotrlejší. A přesto o toto území, které spadá pod Dánské království, opakovaně projevují zájem Spojené státy americké. Prezident Donald Trump o získání Grónska mluvil už zkraje roku 2025, kdy nastupoval do své funkce. Na přetřes se dané téma dostalo opětovně nyní. Trump totiž stále uvádí, že největší ostrov na světě nutně USA potřebují z důvodů národní bezpečnosti. To je téma, které je pro USA významnější než pro Česko, i proto se nám dostalo varování, že bychom měli zvýšit výdaje na obranu, jak jsme na SvětěKreativity také psali.
Nicméně oči Američanů se k ledem pokrytému území neupírají poprvé. Už během 50. let minulého století tu vyrostla první americká letecká základna. Dokončena byla v roce 1953. Vzhledem k tomu, že přiblížení po moři bylo během roku téměř nemožné, jedinou spojnicí zůstával letecký most. Bombardéry přitom musely být schopné přistát i při teplotách kolem -51 °C. Problém dělal i vítr, který dokázal proudit rychlostí 333 km/h.
Zemřela hvězda jednoho z nejoblíbenějších seriálů v historii televizní zábavy. Fanoušci vzpomínají
Nehoda, která zůstala pod pokličkou
USA mají na území Grónska dodnes nejseverněji položenou leteckou plochu. Pituffik, dříve známý jako Thule, totiž leží asi 1 200 km za severním polárním kruhem. Právě zde se v roce 1968 stala nehoda s jadernými hlavicemi. Letoun s celkem čtyřmi hlavicemi se tehdy zřítil na okraji ledovce. Při nárazu sice nedošlo k jadernému výbuchu, protože bezpečnostní mechanismy zbraní zabránily spuštění řetězové reakce, ale konvenční výbušniny uvnitř bomb explodovaly a roztrhaly jejich konstrukci.
Radioaktivní materiál, především plutonium, se tak rozptýlil po okolním mořském ledu a část trosek se po roztavení ledu propadla do moře. Následovala rozsáhlá dekontaminační operace, během níž americké a dánské týmy shromáždily kontaminovaný sníh, led i trosky a odvezly je k likvidaci do Spojených států. Analýzy později ukázaly, že materiál ze tří bomb se podařilo identifikovat a částečně rekonstruovat, zatímco u čtvrté se nikdy nepodařilo dohledat všechny její části a předpokládá se, že část skončila na dně oceánu.
Zdroje: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, YouTube DarkDocs
Napište komentář