Na houbaře čeká v lese nové riziko. Lidé si kromě plných košíků odnáší také zdravotní problémy

Fotografie: George Chernilevsky / Public domain

Podzim je obecně obdobím, kdy se lesy nejen na území Polska plní nadšenci nejen houbaření. A i když jde o tradiční a populární kratochvíli, je tu jedno velké riziko.

V lesích se totiž skrývá nebezpečí, před kterým momentálně varují i místní lesníci. Tento druh hmyzu může jakékoli toulky přírodou spolehlivě zkazit. O nebezpeční klíšťat totiž slýcháme každý rok. Hlavně o tom, že přenáší boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. Což jsou tedy jen dvě z nemocí, které klíště může mít. Navíc se dá očkovat pouze proti jedné z nich. Množí se ale příběhy o tzv. Létajících klíšťatech. Pravda, jejich jméno i rizikovost je trochu sporná. O co tedy jde?

Létající nebo ne?

Jako létající klíště je často nesprávně označen kloš jelení, případně střízlík. Jde o malý hmyz, který obvykle útočí ve skupinkách a dovede hezky potrápit. Protože některé druhy opravdu vypadají jako klíště, panují při setkání nebo nalezení na těle obavy z přenosu nejrůznějších infekcí. Jde však o zbytečný strach, protože tento druh hmyzu choroby ve skutečnosti nepřenáší. Je to členovec, spadá ale mezi hmyz. Klasické klíště totiž patří mezi pavoukovce.

Kloš jelení je velký asi 3-7 milimetrů a má 6 nohou (dospělé klíště 8). Disponuje také křídly, ta ovšem shodí po usazení se na hostiteli. U člověk jen leze po těle nebo vlasech, protože pro něj nejsme vhodnými hostiteli, pátrá hlavně po srstnaté zvěři. Jeho pohyb je však velmi nepříjemný, protože používá ostré drápky. Někdy se také zakousne, což je ještě horší. Může vám na těle zanechat malé ranky, které si snadno mimoděk rozškrábete.

Dezinfekce na místě

Případné zanícení nebo pupínky nepocházejí ovšem od kloše, ale od nejrůznějších nečistot, které se do drobných oděrek dostanou. Nota bene při drbání se v lese nebo jinde v přírodě. Postižené místo je tak na místě pečlivě dezinfikovat, můžete použít i uklidňující gel s antihistaminiky. Ještě jednou připomínáme, že kloš na člověka nic nepřenáší. Setkáte se s ním hlavně v lese, jde o tvrdý a velmi rychlý hmyz, takže ho chytíte jen s potížemi.

Tomuto se při sběru hub na 100 % vyhněte, jinak vás výlet do lesa přijde draho

S klíštětem se často plete také štírek domácí, na kterého ale narazíte zase dome. Je veliký asi 2,5 – 4,5 milimetru. Od klíštěte ho jasně rozeznáte, protože má několik milimetrů dlouhé klepítko. Rozhodně ho ale nezabíjejte. Nejen, že člověku neškodí, ale ještě se živí mnoha roztoči. Posledním zmatečným kouskem je sametka rudá. Její kousnutí je opět velmi nepříjemné, jakýkoli přenos patogenů tímto hmyzem však nebyl nikdy prokázán.

Zdroj: Webniusy

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]