V tu dobu přespával ve sklepech a léčil se z drogové závislosti. Jediným jeho snem bylo ušetřit na opravu kola, aby mohl jezdit do práce. A pak se na něj usmálo štěstí.
Tento příběh se odehrál již v roce 2010, jeho následky však ovlivnily život tohoto muže až do dnešních dnů. Když jednoho dne David Tally z americké Arizony našel tašku s velkým obnosem peněz, ještě netušil, co vše mu tento nález přinese. Jeho život na ulici by se mohl znatelně zlepšit, kdyby mohl nalezené peníze použít.
Představa snadno získaných peněz byla lákavá
Tašku našel na stanici vlakového nádraží. Bylo v ní 80 000 Kč a laptop. Nikde však nebyly žádné doklady, ani vodítko, komu by mohla taška patřit. Pro Dava by to znamenalo výrazné přilepšení a nastala pro něj těžká chvilka, kdy se rozhodoval, co s nálezem učiní. Hlavou se mu honily myšlenky, co vše by si mohl koupit. Pak však rychle vystřízlivěl a sám se za takové přemýšlení pokáral.
Tašku vzal a odnesl ji do Tempe Community Action Agency, což je organizace, která pomáhá bezdomovcům a tou dobou v ní David pracoval na poloviční úvazek. Doufal, že se jim podaří zjistit komu taška patří. Laptop však byla zaheslovaný. Objevili však v batohu ještě flashdisk, který by jim mohl něco napovědět. A opravdu na něm našli soubor s životopisem jednoho místního studenta. Brzy ho tak mohli kontaktovat.
Student si peníze šetřil na ojeté auto
Student Arizonské státní univerzity Bryan Belanger už v tu dobu oplakával ztrátu peněz a nedoufal, že se s nimi ještě někdy shledá. Větší obnos peněz měl vybraný na koupi ojetého auta, na které si delší dobu šetřil. Když zjistil, že dostane ztraceno tašku zpátky, komentoval to slovy: „Myslím, že je to ta největší věc, jakou jsem kdy zažil. Je to opravdu lekce, udržet si víru v lidi a v to, že charakter existuje bez ohledu na to, jaké jsou vaše životní okolnosti.“
S poctivým nálezcem se objal, potřásl mu rukou a odměnil ho finančním obnosem. David měl radost z toho, že odolal pokušení a že se peníze vrátily tomu, komu patří. Tohoto příběhu se však rychle chytily i místní zprávy a mnoho lidí chtělo Dava za jeho poctivost odměnit. Posílali mu šeky a dokonce mu dávali peníze, když ho potkali na ulici. Brzy si tak David mohl konečně nechat opravit své kolo.
Poctivost ho nakonec definitivně dostala z ulice
Tím však příběh neskončil. Zpráva totiž žila svým vlastním životem a tak se pořád nacházeli lidé, kteří Davidovi posílali peníze. Nakonec se u něj sešla tak velká částka, že si mohl dovolit koupit vlastní byt a definitivně odejít z ulice. Díky vrácenému batohu tak mohl udělat za životní etapou bez domova tlustou čáru.
Zastavovali jej i ostatní bezdomovci a děkovali mu. Od zveřejnění jeho příběhu prý i oni pocítili, že se k nim lidé chovají mnohem laskavěji a jsou štědřejší. Tally na bezdomovce vzpomíná: „Když jsem byl na ulici, potkal jsem některé z nejinteligentnějších lidí, kteří se bohužel právě rozhodli špatně.“ Zdá se však, že špatné životní rozhodnutí vás ještě nemusí připravit o charakter, morálku a dobré vychování, jak na vlastním příkladu ukázal sám David.
Zdroj: Newsner
Napište komentář