Zdálo se, že je to spokojený teenager. Později se ale ukázalo, že tomu tak ani zdaleka není. Jednoho dne ho matka našla oběšeného v dětském pokoji. Důvod, proč to udělal, se však asi nikdy nedozvíme.
Nejhorší noční můrou si prošla Tracey Tyler z anglického Nuneatonu. Jednoho dne, když se vrátila z noční směny v místní nemocnici, našla svého čtrnáctiletého syna v pokoji oběšeného. Nejhorší na tom bylo, že si jeho čin nedovedla vysvětlit. Sam se choval jako spokojený teenager, měl kamarády, smál se, nikdy ani nenaznačil, že by ho něco trápilo. O to větší šok to pro všechny byl.
Krátký vzkaz
Ten osudný den odešla Samova maminka na noční směnu na covidové oddělení místní nemocnice. Sam jako obvykle trávil čas hraním her na počítači se svými kamarády. Po celou dobu vtipkoval a smál se, nic nenaznačovalo, že by se za pár okamžiků měla stát tragédie. Pak jim do chatu napsal poslední krátkou zprávu: „ Za dvě sekundy jsem zpět.”
Přátelé si mysleli, že jde pouze na záchod nebo pro něco na zub. Neměli jediný důvod si myslet, že by se dělo něco divného. K počítači se však už nikdy nevrátil. Čím si musela projít paní Tylerová je pro většinu z nás nepředstavitelné. Její milovaný syn se oběsil na pásku v dětském pokoji a ona ho po návratu z práce našla.
Proč musel zemřít
V té době byla celá Anglie v tvrdém koronavirovém lockdownu. Školy byly zavřené. Navíc Tracey pracovala na kovidovém oddělení, a tak si sama nepřála, aby syn chodil ven s kamarády. Bála se, že by mohl nemoc roznášet. Samovým světem se tak na několik měsíců stal dětský pokoj a počítač. Kontakt s přáteli měl jen přes internet.
Tracey si je jistá, že tato situace a jeho citlivý věk sehrály hlavní roli v tom, že si její syn sáhl na život. Jakmile se vzpamatovala z prvotního šoku a truchlení, rozhodla se příběh syna zveřejnit. Chtěla upozornit na nebezpečí sebevražd a těžkých psychických problémů, které u dětí mohou v důsledku koronavirových opatření nastat.
Nebezpečí sebevražd
Děti opustí každodenní školní rutinu, rodiče jsou často v práci a děti se tak dostávají do izolace a samoty. Přitom kontakt s vrstevníky je pro jejich duševní zdraví velmi důležitý. Tracey nyní vede kampaň za zvýšení povědomí o duševním zdraví na školách. Přitom zdůrazňuje, že je potřeba si s dětmi sednout a nevyhýbat se ani nepříjemným rozhovorům. Může to být totiž otázka života a smrti.
Mnoho lidí na příspěvek Tracey zareagovalo. Napsali jí, že se dětí zeptali, jak vnímají celou situaci. A byli překvapení, když z úst vlastních dětí slyšeli, jak špatně se vlastně cítí. Tracey prohlásila, že by byla radši, kdyby její syn zemřel při nějaké nehodě nebo nemoci, protože by jí netrápily výčitky svědomí, že tomu mohla zabránit. Přitom Sam byl ten poslední u koho by vás napadlo, že něco takového udělá.
Zdroj: Mirror
