Britská mutace má specifické příznaky a průběh. Je třeba dávat zvýšený pozor na tyto symptomy

Fotografie: Freepik

Od začátku pandemie se objevilo několik nových variant koronaviru, zejména v Jižní Africe, Anglii a Brazílii. Britská mutace znepokojuje zdravotníky nejvíce – je totiž silně nakažlivá a u pacientů způsobuje daleko závažnější průběh.

Britská mutace se po Evropě šíří velmi rychle. Až každý druhý test nyní prokazuje tuto nebezpečnou mutaci. Jaké jsou příznaky této varianty viru? Jaký je rozdíl mezi klasickou formou koronaviru a britskou mutací?

Fotografie: Freepik

Nakažlivost je vyšší

Takzvaná britská mutace se poprvé objevila na jihovýchodě Anglie v prosinci roku 2020. Tato varianta je považována za výrazně nakažlivější. Některé údaje také naznačují, že může být až o 30 procent smrtnější než původní kmen nemoci. Někteří vědci ale toto tvrzení zpochybňují, jelikož neexistují zatím dostatečná data. Největší obavou je to, že by stávající vakcíny mohly být proti mutaci méně účinné. Zatím se však tyto obavy nepotvrdily.

Těžší průběh i intenzivnější příznaky

Nejvýraznějším projevem britské mutace je především její těžký průběh a vážnější příznaky. Studie porovnávala dvě skupiny lidí, jednu s britskou variantou a druhou s původním kmenem. Ukázalo se, že u všech pacientů s britskou mutací jsou jednotlivé projevy nemoci (kašel, horečka, únava, bolest v krku) závažnější než u klasické varianty onemocnění.

Zajímavé však je, že ztráta chuti a čichu, která je poměrně dost běžná u původního typu viru, není u britské mutace zastoupena tak často. Jen 15 % pacientů s britskou mutací tento příznak nahlásilo.

Fotografie: Freepik

Příznaky britské mutace

U britské mutace by vás na rozvoj onemocnění měly upozornit především tyto čtyři příznaky:

  • Kašel
  • Velká únava
  • Horečka
  • Bolest krku

Je třeba poznamenat, že i když jsou příznaky britské varianty výraznější, závažnost infekce nemusí být nutně závažnější než ta, která byla způsobena původním kmenem. Záleží především na vašem celkovém zdravotním stavu a na míře, v jaké jste byli vystaveni viru.

Fotografie: Freepik

A co jiné mutace?

Začátkem ledna se začalo hovořit o tzv. jihoafrické mutaci. Ta by podle vědců mohla způsobovat větší virovou nálož, větší množství těžších případů mezi mladými a zvýšenou odolnost proti protilátkám. Právě u této mutace panuje ještě větší obava ohledně toho, zda budou vakcíny schopny lidi dostatečně ochránit. Doposud provedené testy totiž nehovoří příliš pozitivně.

Například společnost Pfizer se už ale nechala slyšet, že funkčnost její vakcíny tyto mutace neohrozí a na dalším testování a vývoji případných nových vakcín se neustále pracuje. Zatím tedy není třeba panikařit. Je však velmi pravděpodobné, že počet nových mutací a variant viru se bude postupem času zvyšovat. V podstatě platí, že čím více lidí je nakaženo, tím je vyšší pravděpodobnost, že dojde ke změně genetické informace viru a může vzniknout nějaká jiná varianta.

Zdroj: Office for National Statistics