Text od dcery pro zesnulou matku nenechá jedno oko suché. Mění pohled na rodinné vztahy

žena a dcera
Fotografie: Pixabay

O matkách bylo vyřčeno již mnoho slov. Dávají život a bezmeznou lásku. Na téma matek bylo také napsáno mnoho vět či veršů. Žádný z nich vás ale nedojme, tak jako tento text.

Matka je člověk, který neodmyslitelně patří k životu každého z nás. Pro každé malé dítě je matka bůh. Ale s přibývajícími roky je potřeba na vztahu mezi matkou a dcerou pracovat. Stejně jako na všech ostatních vztazích. Pouto mezi matkou a dcerou je však jedno z nejpevnějších. Text, který napsala žena pro svou zesnulou matku, je velice dojemný. Někdo by mohl mít pocit, že mu mluví přímo z duše.

Slova o matce, která se dotýkají nejcitlivějších míst

„Jeden měsíc. Jeden rok. Dva. Tři. Někdy se podívám do telefonu na tvé číslo. Někdy zvednu telefon a doufám, že na druhé straně jsi ty. Někdy jdu k tvému domu a dívám se na balkon, jestli na mě nečekáš, jako tehdy. Někdy na tom balkoně stojím já a čekám, až tě uvidím. Někdy s tebou chci mluvit, abys mi mohla říct, jak se vaří těstoviny. Někdy očekávám, že tě uvidím sedět v kavárně na náměstí a pít whisky s ledem a vodou. Někdy jdu ven a piji whisky s ledem a vodou sama.“

„Někdy procházím kolem kavárny a chci jít dovnitř, sednout si k tvému stolu a objednat ti koláč a džus. Někdy sedím u onoho stolu a sama si objednávám koláč a džus. Někdy čekám u dveří, abych ti pomohla s taškami ze supermarketu. Někdy si vybavuji, jak ses smála. Někdy se při vzpomínce na tebe také směju.“

Místa, která vyvolávají vzpomínky

„Někdy sedím na zadním sedadle auta a čekám, že tě uvidím sedět vpředu a budu ti moci říct, ať změníš stanici v rádiu. Někdy měním stanice v rádiu celou cestu. Někdy mi chybíš. Někdy se podívám na tvé fotky a řeknu si, že jsme si podobné. Někdy mé oči pláčou, stejně jako tvé. Někdy v autě kroužím kolem míst, kam jsi mě brávala.“

žena dcera moře
Fotografie: Unsplash

„Kroužím kolem míst z fotek, aby ve mně neprobudily vzpomínky a nesrazily mě na kolena. Kroužím kolem míst, kde jsme spolu byly. Vzpomínám, jak jsme byly v listopadu na výletě a celé jsme promokly, než jsme se dostaly k autu. Není to tak, že bych si na tebe vzpomněla jen dnes večer. Jde o to, že tě stále nosím v sobě.“

Zdroj: Newsitamea

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*