Dvojčata se narodila se spojenými hlavami. Lékaři mají slzy v očích, když vidí, jak vypadají dnes

Fotografie: Mae M. Bookmiller / Creative Commons / Attribution 2.0

Radost z očekávání dvojčátek se změnila ve velké obavy. Lékaři zjistili, že dvojčata jsou spojená v oblasti hlavy, a nikdo netušil, zda je bude možné oddělit.

Erin a Abbey se narodily v létě roku 2016. Jejich životní cesta však začala velkou překážkou. Jejich malé hlavičky byly srostlé a naděje na normální život nebyla velká. Rodiče se nakonec rozhodli pro velmi riskantní operaci. Naděje, že obě přežijí, nebyla velká, ale byla. Tým lékařů bojoval o jejich život více než 11 hodin. Jak jsou na tom děvčátka dnes po pěti letech od operace?

Během těhotenství se rodiče dozvěděli špatné zprávy

Tohle nechce žádný rodič, který se těší na příchod miminka, nikdy slyšet. Vaše dvojčata jsou srostlá hlavami a my si nejsme jistí, zda se s tím bude dát něco dělat. Až polovina siamských dvojčat zemře ještě během těhotenství. Z těch, co se narodí, zemře ještě jedna třetina velmi brzy po porodu. Už jen to že, Erin a Abbey přežily porod a následné komplikace, kdy bojovaly s mnoha infekcemi, byl malý zázrak.

Jejich oddělení bylo podle lékařů velmi riskantní, ale mohlo se povést. Rodiče se rozhodli, že dají holčičkám šanci na normální život. Pokud by totiž zůstaly spojené, nikdy by nemohly chodit a byly by odkázané z většiny na pobyt v posteli. Jejich hlavičky nebyly spojené jen kůží, měly také společnou tepnu i část mozku. Rodiče se museli smířit s faktem, že jedna z nich (nebo dokonce obě) může při operaci zemřít.

Operace trvala více než 11 hodin

Příprava na tak komplikovaný zákrok však zabrala několik měsíců. Lékaři holčičkám voperovali pod kůži na čele malé balonky, jež postupně nafukovali. Potřebovali mít dostatek kůže, kterou by po operaci pokryly oblast spojení. Náročné operace se zúčastnil 30 členný zdravotní tým a trvala přes 11 hodin. I přes komplikace, jež na sále nastaly, se děvčata podařilo oddělit a operace se povedla.

Fotografie: Freepik

Teď už jen bylo potřeba podstoupit dlouhou rekonvalescenci a pozorovat, jak se budou holčičky vyvíjet. V nemocnici strávily více než rok a dodnes musí absolvovat intenzivní terapie. Maminka Heather Delaney píše svůj blog, ve kterém mapuje celý život děvčat. Svěřuje se, že péče o ně je velmi náročná. Holčičky jsou vývojově pozadu oproti dětem v jejich věku a teprve se učí chodit.

Holčičky stále vyžadují nadstandartní péči i léčbu

Rodiče v podstatě tráví čas mezi domovem a nemocnicí a mohou si to dovolit jen díky lidem a organizacím, které je podporují. Podařilo se jim získat ubytování v blízkosti nemocnice, do níž denně dochází na speciální terapie. Maminka vzpomíná, že si pro své děti přála něco jiného. Těšila se na výlety, společné hry a velkou zábavu.

Děvčata však zatím stále vyžadují neustálou pozornost a péči. I přes všechno, čím si prošla a co jejich rodiče museli obětovat, uzavírá Heather povídání pozitivně. Dcery považuje za dar. Naučila se díky nim mnohé a vždy tu bude po jejich boku, aby jim mohla ulehčovat život, přestože je to pro ni nesmírně vyčerpávající. Naštěstí má v okolí dostatek lidi s dobrým srdcem, kteří rodině v mnohém pomáhají.

Zdroj: Newsner