Hypovolemický šok je vážné ohrožení na životě. Zjistěte, jaké jsou jeho příčiny a možnosti pomoci

Fotografie: Freepik

Hypovolemický šok vzniká v důsledků velké ztráty tekutin z organismu. To může být spojené například s masivním krvácením (hemoragický šok), průjmy, zvracením, popáleninami, nebo zadržováním tekutin v určitých částech těla (břicho – ascites, plíce – fluidothorax a podobně). Jedná se o život ohrožující stav.

Jaké další formy šoku existují?

Kromě hypovolemického šoku rozeznáváme i:

  • Kardiogenní šok: je, jak již sám název napovídá, spojen se srdcem. U nemocného dochází k arytmiím, zánětům srdce a akutním koronárním syndromem.
  • Obstrukční šok: vzniká v důsledku mechanického tlaku na orgány (například při srdeční tamponádě).
  • Distribuční šok: je spojený se ztrátou cévního napětí (tonu). Patří sem třeba anafylaktický šok.

Hemoragický šok a jeho charakteristika

Nyní se zaměříme primárně na hemoragický šok, který je jednou z příčin hypovolemie (náhlé ztráty velkého množství tělní tekutiny). K hemoragii dochází tehdy, když člověk ztratí při masivním krvácení více než třetinu objemu krve. Nižší množství krve je schopno tělo regulovat. A jaké jsou příčiny hemoragického šoku?

  • pooperační krvácení
  • rozsáhlá traumata (otevřené a zavřené zlomeniny apod.)
  • spontánní krvácení (nejčastěji k němu dochází u pacientů s protisrážlivou medikací a poruchou srážlivosti v anamnéze)
  • krvácení do trávicího traktu
  • ruptura (prasknutí) při mimoděložním těhotenství
  • popáleniny třetího stupně

Jaké jsou příznaky hemoragického šoku?

Mezi základní příznaky hemoragie lze zařadit: celkovou slabost, závratě, bledou kůži, nadměrné pocení, zvýšený pocit žízně, snížení diurézy (močení během dne), slabá srdeční frekvence. Jednotlivé typy projevů se dělí také podle toho, k jak vysoké ztrátě krve u dotyčného jedince došlo:

  • Ztráta krve cca 750 ml: tep se drží pod stovkou za minutu. Dýchání, tlak i vědomí i barva kůže je normální.
  • Ztráta krve 750 ml až 1 500 ml: tepová frekvence se snižuje nebo je rovna 100/min., pacient má 20 až 30 dechů za minutu, kůže je pobledlá po stisknutí, stav vědomí je neměnný.
  • Ztráta krve 1 500 až 2 000 ml: srdeční frekvence se pohybuje kolem 120/min., tlak se snižuje, dech je 30 až 40/min., pacient je rozrušený a pobledlý.
  • Ztráta krve nad 2 000 ml: tep je značně pomalý (pod 40/min.), objevuje se významně nízký tlak, kůže je bledá a studená, pacient může upadnout do bezvědomí.

První pomoc u hemoragického šoku

Pokud vidíte, že poraněný viditelně krvácí, je nutné co nejdříve krvácení zastavit. Také je potřeba zavolat záchrannou službu, aby byl nemocný ihned převezený do nemocnice. Před příjezdem sanitky je nutné dotyčnému kontrolovat dýchání i pulz.

Zrádné může být vnitřní krvácení, které nelze nijak kontrolovat a lze jej stavět jen chirurgicky. Nutné je, aby byl krvácející jedinec co nejdříve napojený na infuzi, která mu dodá potřebné tekutiny. Dodávají se krystaloidní a koloidní roztoky. Rozhodně by neměla být podávaná při hemoragickém šoku glukóza. Soustředit by se měl zachránce na:

  • stavění krvácení
  • dodávku kyslíku
  • podávání tekutin primárně intravenózní cestou (při neúplném vědomí není vhodné tekutiny podávat ústy!)
  • ochranu před tepelnými ztrátami (přikrytí dekou nebo teplým oblečením)
  • zajištění dýchání (stabilizovaná poloha)
  • vhodná je i protišoková poloha se zdviženými dolními končetinami