Čeština je jazyk, na který jsme právem hrdí, ale zároveň dokáže připravit nejedno úskalí. I drobná chyba může změnit význam věty.
Články a kvízy zaměřené na češtinu jsou dlouhodobě paradoxně jedny z těch nejoblíbenějších, i když by si člověk řekl, že na školní léta a učení různých pravopisných pouček a pravidel nikdo vzpomínat nechce. Český jazyk nás provází od dětství, ale ani v dospělosti ho kolikrát nemáme zcela „v malíku“. Právě psaný projev je místem, kde se chyby objevují nejčastěji, a také jsou nejvíce vidět.
Čeština je proměnlivým jazykem
Český jazyk patří do západoslovanské větve indoevropských jazyků a jeho vývoj je spojený s historií českých zemí. Od staroslověnštiny přes středověkou češtinu až po moderní spisovný jazyk prošla čeština řadou změn, které ovlivnily její dnešní podobu. Zpracování pravidel pravopisu, zejména v 19. století, sehrálo klíčovou roli při sjednocení psané formy.
Rychlý kvíz o nejtěžších českých slovech: Na úspěch je třeba mít bohatou slovní zásobu
Zároveň je čeština jazykem velmi bohatým na tvary. Sedm pádů, složité časování sloves, shoda přísudku s podmětem i jemné významové rozdíly mezi podobně znějícími slovy z ní dělají jeden z nejnáročnějších jazyků v Evropě. Právě tato složitost je důvodem, proč se chyby objevují i u rodilých mluvčích. Neustále se vyvíjí. Slovní zásoba se rozšiřuje, některé výrazy mizí a jiné mění význam. Jazykovědci i dnes sledují, jak moderní komunikace, sociální sítě a anglicismy ovlivňují běžnou češtinu.
Velký test všeobecného přehledu: Kdo má ze školy dostatek znalostí, ten si s 10 otázkami poradí
Chyby, které se opakují stále dokola
Mezi nejčastější prohřešky patří tvary podmiňovacího způsobu. Spojení jako „bysme“, „by jste“ nebo „by jsme“ patří k nejrozšířenějším chybám, přestože spisovná čeština připouští pouze tvary „bychom“ a „byste“. Tyto chyby jsou o to zrádnější, že se často objevují i v mluveném slově.
Podobně problematická jsou slova, která se liší jediným písmenem, ale významově stojí zcela jinde. Typickým příkladem jsou dvojice tip/typ nebo holt/hold. Zatímco tip znamená radu či odhad, typ označuje druh nebo kategorii. A zatímco holt vyjadřuje smíření, hold je výrazem úcty. Samostatnou kapitolou je psaní mně a mě. Přestože existuje jednoduchá pomůcka s nahrazením zájmenem „tobě“, řada lidí v praxi stále tápe a chybuje i v běžných větách.
Kvíz: Čeština bez chyb? Tyhle jazykové pasti nachytají i zkušené pisatele
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz, podklady z veřejně dostupných informací na webu Wikipedie, IJP
Napište komentář