Mít tajemství před nejbližším člověkem není správné. Nejbližší člověk by měl mít právo vědět o vás prakticky vše. Tato žena vše zjistila až po smrti svého muže.
Někteří lidé o sobě tají některé informace, které tajit nemusejí. Většinou je to však tak, že k utajování mají lidé dobrý důvod. Někdy, když se jedná o něco špatného, tak zkrátka nechtějí, aby to o nich jejich nejbližší věděli. Pozitivní a dobré věci spousta lidí pak tají například z toho důvodu, že jsou skromní a nechtějí být nějakými způsoby zbytečně popularizováni. Jaký důvod měl manžel této ženy, to však zůstane navždy záhadou, jelikož vše žena odhalila až po smrti svého muže.
Muž se dožil vysokého věku
Zesnulý manžel jménem Nicolas měl veliké štěstí, že když zemřel, bylo mu úctyhodných 106 let a byl obklopen svou rodinou. Během svého života zažil obě dvě světové války, kdy v té druhé i sám bojoval. O těchto časech muž moc nemluvil a vždy okolo svého působení ve válce dělal spoustu tajností. Muž zemřel v roce 2015 po boku své ženy, dcery Barbary a dvou vnoučat, kteří s ním byli až do jeho poslední možné chvíle.
Žena našla starý notebook
Po uplynutí několika týdnů od smrti Nicolase, našli pozůstalí dost odvahy a sil k tomu, aby se začali probírat jeho věcmi. Mezi velikou spoustou věcí, které Nicolas měl, našli i jeho velice starý notebook, o kterém nikdo nevěděl. Pokusili se jej tedy zapnout, což se nepovedlo ani s pomocí nabíjecího adaptéru. Všichni však byli přesvědčeni, že právě tam se budou skrývat Nicolasova válečná tajemství, o která se nikdy nechtěl dělit.
Notebook se povedlo zprovoznit
Starý přenosný počítač se rodina rozhodla dát do specializovaného servisu, aby jej opravili. To se naštěstí podařilo, a dokonce byla zachována i data, jež byla v počítači uložená. Jednoho dne se žena s dcerou Barbarou domluvili, že se sejdou o víkendu, a podívají se, jaké tajemství se v notebooku nachází. Za pár dní se tedy ženy sešly a společně odhalily šokující tajemství, které Nicolas ukrýval celý život.
Ženy se rozplakaly
Když obě ženy zjistily Nicolasovo tajemství, daly se do pláče. Byly to však slzy dojetí, ne slzy smutku. Našly totiž soubor, v němž sám Nicolas psal, že během války zachránil celkem 600 dětí před smrtí v koncentračních táborech. Psal zde také to, že využil britského zákona, jenž umožnil nezletilým přijít do Velké Británie jakožto uprchlíkům. Měl zde dokonce jmenovitý seznam, který obsahoval jméno každého, koho se mu podařilo zachránit.
Muž tajil i svou přezdívku
Mezi soubory se jmény všech zachráněných našly ženy také soubor, kde se Nicolas rozhodl popsat vznik své přezdívky. Za války se mu přezdívalo britský Schindler. Tuto přezdívku získal právě pro své činy a převážně proto, že si vedl seznam všech, kterým pomohl. Obě ženy byly velice pyšné na to, co Nicolas dokázal. Teprve až po odhalení těchto souborů ženy pochopily, že Nicolas si toto tajemství nechal pro sebe. Nechtěl být známý pro své činy, ale proto, jakým byl člověkem po celý život.
Zdroj: Newsner
