Svatby jsou oslavou lásky dvou lidí a vždy se během nich něco přihodí. Tito dva snoubenci se dozvěděli, že jsou ve skutečnosti sourozenci.
Svatba bývá jedním z nejdůležitějších dnů v životě dvou lidí, kteří se mají rádi. Navíc je to velký krok, prakticky do neznáma. Lidé díky tomuto svazku spolu budou žít po zbytek života. Vše musí být perfektní a přípravě se věnuje spousta času. Musí se zařídit obřadní síň, šaty pro nevěstu a družičky, oblek pro ženicha, dort, hostina. Seznam je příliš dlouhý a každý doufá, že nenastanou komplikace. V případě této svatby šlo vše hladce, dokud se snoubenci nedostali k oltáři. Tam se dozvěděli, že jsou ve skutečnosti sourozenci.
Nalezení ztracené dcery
Rodina ženicha pocházela ze Su-čou v Číně. Ženichova matka byla na syna velmi pyšná. Viděla ho šťastného po boku ženy, již miloval. Před obřadem se seznámila i s rodinou nevěsty, která jí přišla velice sympatická. Nemohla odolat a musela se jít na nevěstu sama podívat. Byla krásná, výborně se k ženichovi hodila. Ženichova matka si ovšem něčeho všimla, mateřského znaménka na její ruce. To se jí zdálo velmi podivné, ale v hlavě jí možná začalo lehce svítat. Nedala na sobě nic znát a počkala si na rodiče nevěsty.
Zeptala se jich na mnoho informací o jejich dceři. Po pár minutách to již nevydržela a musela jim položit zásadní otázku – zda není adoptovaná. To oba vyděsilo, ale šli s pravdou ven. Našli ji před dvaceti lety na ulici a ujali se jí. Přijali ji za vlastní. To už ženě svitlo úplně. Ona sama měla na ruce téměř to samé mateřské znaménko a před dvaceti lety přišla o dceru na ulici. Marně se ji snažila najít, ale nebyla k nalezení. Řekla jim to. Rodiče byli velice překvapeni a všichni to šli oznámit nevěstě. Ta totiž nic o adopci nevěděla.
Pravda vyšla najevo
Nemohla tomu uvěřit, zjištění, že její nastávající tchyně je ve skutečnosti její matka, bylo šokující. Celá rodina byla nadšená, že tajemství vyšlo najevo, i když po tak dlouhé době. Nastalo ovšem dilema, zda se mohou ti dva vzít. V té chvíli musela jít s pravdou ven rodina ženicha. Ten byl totiž také adoptován. Po ztrátě dcery si žena s manželem pořídili další dítě. Chlapec byl z dětského domova a zamilovali se do něj na první pohled. I on byl překvapený a celou situaci vzal s grácií. Rodiče ho vychovali s láskou, a to bylo důležité.
Snoubenci se nakonec vzali. Na celou situaci vzpomínají s humorem a jsou rádi, že zjistili, jak se věci mají. Obě rodiny spolu skvěle vychází a těší se na vnoučata. Ani úřadům nevadilo, že jsou nevlastní sourozenci, a přesto se vzali. Nejdůležitější je to, že se mají rádi a budoucí život skutečně plánují prožít spolu. Do smrti plánují vzpomínat na jejich velké svatební odhalení a berou to jako největší svatební dar, jaký mohli dostat.
Zdroj: Newsner
