Poslanecká sněmovna schválila důležitou novelu energetického zákona. Stanjurův návrh na omezení podpory solárních elektráren vzbudil kritiku.
Na konci roku 2024 prošla Poslaneckou sněmovnou dlouho očekávaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, která přináší zásadní změny pro českou energetiku. Tento krok se považuje za důležitý milník na cestě k modernizaci a dekarbonizaci české energetiky, a to především díky podpoře obnovitelných zdrojů a zavedení nových pravidel pro flexibilitu a skladování energie. Kontroverzi však vyvolaly některé přílepky, které se snažil prosadit ministr financí Zbyněk Stanjura.
Přílepek se nelíbil Solární asociaci ani řadě poslanců
Během projednávání novely ve Sněmovně se objevily některé kontroverzní pozměňovací návrhy. Především šlo o snížení podpory pro starší fotovoltaické elektrárny. Tyto návrhy předložil ministr financí Zbyněk Stanjura a měly za cíl zmírnit finanční nároky na státní rozpočet a omezit podporu starším solárním elektrárnám, jejichž provoz je již ziskový. Jak uvádí EkonomickýDeník, Stanjura varoval, že pokud stát nezasáhne, objem plateb za podporované zdroje dosáhne v příštím roce 50 miliard korun a celý účet zaplatí daňoví poplatníci.
Tento krok ale vyvolal kritiku, zejména ze strany zástupců Solární asociace, kteří varovali, že by mohlo dojít k mezinárodním arbitrážím a poškození reputace České republiky jako spolehlivého místa pro energetické investice. Podle nich by mohlo být rozhodnutí v rozporu s mezinárodními dohodami o ochraně investic. „V době, kdy potřebujeme budovat nové projekty obnovitelných zdrojů energie, se vláda bohužel rozhodla narušit dříve zákonem garantované podmínky dané projektům realizovaným před 14–15 lety,“ cituje iRozhlas ředitele Svazu moderní energetiky Tomáše Buzrlu.
Češi objevili tuto díru v systému, díky které platí za elektřinu zlomek běžné ceny. Zvládne to každý
Novela zákona je vnímána veskrze pozitivně
Antisolární přílepek se kromě opozice nelíbil ani řadě poslanců vládní koalice a samotná vláda začala ze svých plánů couvat. Nakonec byl tento pozměňovací návrh stažen. Na plénu Sněmovny neprošel ani návrh na snížení pokut za předčasný odchod zákazníka od smlouvy na dobu určitou z 40 na 30 procent hodnoty neodebrané elektřiny. Navzdory kontroverzním přílepkům je schválení novely energetického zákona přijímáno veskrze pozitivně. Obsahuje důležité změny, na něž řada firem čekala.
Novela energetického zákona nyní míří do Senátu. Poté ji ještě musí podepsat prezident. Nová pravidla by měla začít platit nejspíše od 1. června 2025. Na SvětěKreativity jsme rovněž psali o schválení novely zákona, která zavádí povinné zálohování plastových lahví a plechovek. Změna se těší podpoře ekologických organizací, odborníků, starostů i samotných výrobců nápojů.
Napište komentář