Mateřská a rodičovská dovolená představují jedno z nejnáročnějších období života rodiče, a to nejen pro matku, ale i pro otce, i když matčina role v tomto období je poněkud výraznější. Vědci se shodují, že v prvních letech života dítěte zahrnuje starost o něj ekvivalent přibližně 2,5 násobku běžného pracovního úvazku.
Přestože se mnohdy jedná o příjemné činnosti, je tato role velmi vyčerpávajících a je proto dobré, mít se na koho spolehnout v případě, že si již potřebujete vydechnout. V takové situaci se obvykle obracíme na své nebo partnerovy rodiče, kteří si tímto způsobem k dítěti budují vlastní trvalý vztah.
Postavení prarodiče v životě dítěte
Prarodiče získávají časem, který s dítětem stráví, speciální postavení v jeho životě a mají pak trvalý vliv na jeho vývoj a mentální zdraví. Mezi těmito vztahy jsou však znatelné odlišnosti, a to jak s ohledem na to, zda se jedná o mužského nebo ženského prarodiče, tzn. děvečka nebo babičku, a také, z které části rodiny do vztahu přicházejí, tedy zda jsou:
- maternální (z matčiny strany)
- paternální (z otcovy strany)
Co se týká pohlaví, mívají vždy hlubší vztah s dítětem babičky než dědečkové, což je dáno jednak přímo společenskou rolí ženy, jednak bližším vztahem s vlastními dětmi, který se následně na vnoučata přenáší. Rozdíly však nacházíme také v rodičovské linii – ty jsou dány nejen dědičností, ale také konkrétním přístupem prarodiče k dítěti.
Jaký je rozdíl mezi přístupem babiček z matčiny a otcovy strany
Maternální a paternální linie hraje v chování prarodiče důležitou roli. Pokud matka zastává u dítěte základní rodičovskou roli, většinou se její vztah k němu omezuje na emoční úrovni (jež se prohlubuje až pozdějších letech) a plní převážně funkci výchovnou a vzdělávací.
Emoční stránku života dítěte pak doplňuje babička, přičemž větší váhu mívá babička v maternální linii. To je dáno jednak skutečností, že otcův podíl na plození dítěte je vždy nejistý a paternální prarodiče tak k dítěti přistupují s větší nejistotou a necítí stejnou vazbu k vnoučeti, jako rodiče z matčiny strany.
Stejně tak pohlaví vnoučete hraje o něco větší roli v tom, jak k němu paternální prarodiče budou přistupovat, jelikož u chlapců dochází ze strany otcovy matky k nižší úrovni přenosu dědičných znaků.
Role prarodiče v životě dítěte
Přestože se přístupy a přirozené chování prarodičů k vnoučatům odlišuje na základě linie, ze které pochází, plní v životě vnoučete nezastupitelnou roli. Úloha prarodičů z otcovy strany se obvykle ještě více prohlubuje, mají-li prarodiče v matčině linii omezenou možnost se o vnouče starat nebo s ním trávit čas – v takovém případě matka zmírňuje upřednostňování vlastní linie a důrazně trvá na zapojení prarodičů z otcovy linie.
Prarodiče každopádně plní v životě dítěte vždy speciální funkci, jelikož rozšiřují jeho emoční základnu. Zatímco rodiče fungují spíše jako učitelé, prarodiče se dostávají do role kamarádů a důvěrníků, kteří dětem pomáhají rozvíjet jejich vnitřní svět a emoční inteligenci.
