Jakmile vám jde o majetek a psychickou pohodu, rozhodně začnete bojovat. Stejně tak tomu bylo i v tomto případě, kdy se lidé ze sousedství rozhodli chránit navzájem.
Lidé na světě jsou všelijací a i když existuje spousty dobrých duší, bohužel se zde nachází i opak a s těmi je to už horší. Někteří mají pocit, že si můžou dovolit vše a na co nemají peníze si jednoduše ukradnou. Tak tomu bylo i v provincii Värmland na severozápadě ve Švédsku. Místní obyvatelé to ale naštěstí vyřešili poněkud rychle a efektivně.
Všechno to začalo u Sandry
Třiceti čtyř letá Sandra Berglund si žila svůj poklidný život ve městě Åsteby, stejně jako ostatní obyvatelé. Jenomže jednoho dne měla nevítanou návštěvu, při které jí zmizelo kolo, sněhová fréza, sekačka na trávu, elektrický štěpkovač a čtyřkolky. To vše se stalo během toho, když spala a není tedy divu, že to na ní zanechalo následky.
Ve svém vlastním domě již nadále nenacházela bezpečí, pořád měla v hlavě, že jí tam někdo jen tak pochodoval během toho, kdy o sobě nevěděla. Nahánělo jí to hrůzu a ta se ještě vystupňovala, když za pár dní okradli i jejího souseda, který žil jen čtyři sta metrů od ní. Začala mít všeho dost, nebavilo jí, že se kvůli pár nevychovaným zlodějům cítila tak špatně a dostávala vztek na jejich drzost. Rozhodla se jednat a s ní se k tomu rozhodlo postupně více a více obyvatel.
„Musíme vzít spravedlnost do vlastních rukou“
Jednala téměř okamžitě a do sousedské skupiny na Facebooku uveřejnila příspěvek. V tom všem oznámila, že od daného dne bude v noci hlídat okolí, aby případné zloděje zastavila. Zároveň vyzvala i ostatní obyvatele, aby se k ní přidali a zlodějům tak dali jednou pro vždy utrum. Nejprve šla jen ona a její soused, hlídku měli od jedné hodiny ranní do tří. Ten den sice nikoho nechytli, ale už tehdy věděli, že s tím prostě nepřestanou.
A to dokud nebudou mít jistotu, že je všem nočním neřestem konec. Brzy se začalo přidávat víc a víc lidí a ve výsledku jich bylo až čtyřicet. Všichni se postupně na nočních hlídkách střídali. Jezdili po okolí ve dvojicích, první hlídky hlídali opět od jedné do tří, další „šichtu“ přebrali od tří až do pěti.
Jejich úsilí nebylo zbytečné a chytili už sedm lidí, kteří byli podezřelí a dost možná to byli i pachatelé. Vstávání v noci sice nebylo nic lehkého, ale za výsledek jim to stálo.
I policie byla lidem vděčná
Tím, že začalo pomáhat hodně lidí mohli dosáhnout toho, že se v noci střídali a nebylo to pro všechny tak těžké. Představa, že by jeden a ten samý člověk hlídal každý den v takové hodiny město a druhý den musel normálně fungovat v práci, byla nereálná. „Proto jsme byli vděční každému, kdo se k nám přidal. Měli jsme tak větší naději, že vše zvládneme a zachováme si u toho zdravý rozum.“ Sandra navíc trpí bipolární poruchou a tyto noční akce jí hodně narušily její běžný režim a pravidelné užívání léků.
„Sice jsem si narušila celou svou dlouho budovanou rutinu, ale jsem prostě tvrdohlavá. Chtěla jsem se za bezpečnost města a lidí v něm prát stůj co stůj. Stojí to za to.“ Ani Sandra a ani sousedé nemají v plánu přestat, dokud nebudou mít jistotu, že je město opět v bezpečí. O jejich činech nyní ví celý Värmland a mají podporu snad každého. „S lidmi z Värmland není radno si zahrávat, nikdy.“ poslala Sandra svůj závěrečný vzkaz pro všechny, kdo by jim chtěli opět někdy škodit.
Zdroj: Newsner
