Lubor Tokoš během svého života ztvárnil mnoho televizních i filmových rolí. Zemřel před dvaceti lety, sám a bez dědiců. Jeho majetek dostal stát.
Kdo by si nepamatoval krále z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Lubor Tokoš má však na kontě i mnoho jiných rolí. Posluchači si jistě vzpomenou i na jeho charakteristický hlas, který někdy propůjčoval i jiným hercům a uplatnil ho především při práci v Rozhlase. Nedávno uběhlo 20 let od jeho úmrtí. Bez známek života ho našla paní, jež mu chodila uklízet. A protože neměl žádného oficiálního dědice, ani nenapsal závěť, jeho majetek nakonec propadl státu.
Režimu se po okupaci znelíbil
Lubor Tokoš se narodil 7. února 1923 ve Šternberku. Letos by tak oslavil své sté narozeniny. Velmi brzy se však s rodinou přestěhoval do Hodonína, kde také studoval obecnou školu a později se učil jako drogista. Studium však nedokončil a na počátku 2. světové války přesídlil do Brna, kde začal pracovat jako kulisák a nápověda v divadle.
První jeho velkou rolí byla hlavní postava Simona Harta v oceňovaném filmu Vynález zkázy z roku 1958. Zahrál si i v Kladivu na čarodějnice nebo Uchu, což byly filmy, které komunistická cenzura přijala negativně. Diváci je tak masově mohli vidět opět až po roce 1989. Po okupaci v roce 1968 se i sám Tokoš režimu znelíbil. „Bratrskou pomoc“ totiž nazval okupací a někdo z jeho kolegů, si jeho výrok nenechal pro sebe.
Nakonec se na něj sešlo dostatek udání, která vedla k trestnímu stíhání. Jak píše server ČSFD, od okresního soudu v Bruntále dostal tři roky s pětiletým odkladem. Znovu začal dostávat filmové role až v 80. letech. Nejčastěji se objevoval v rolích dědečků. Zahrál si ve filmech Kopretiny pro zámeckou paní, Smrt krásných srnců či Nefňukej, veverko! Po převratu pak v pohádce Zlatník Ondra nebo Šmankote, babičko, čaruj.
Ve věku 76 let zemřela herečka Suzanne Somersová, kterou proslavil oblíbený sitcom Krok za krokem
Jeho byt i obrazy nakonec připadly státu
Avšak kromě herce byl Lubor Tokoš i talentovaným malířem. Divákům i posluchačům chybí už dlouhých 20 let. Nikdo nemládne a každoročně nás opouští mnoho významných osobností. Naposledy třeba Milan Slepička, o jehož úmrtí jsme nedávno informovali i na SvětěKreativity. Naštěstí tyto významné osobnosti stále můžeme vídat na plátně a zavzpomínat na ně.
Poslední roky Lubora Tokoše byly spíše osamocené. V roce 2002 obdržel cenu Thálie za celoživotní dílo v oboru činohra. Zemřel o rok později 29. září 2003 ve Zlíně. Kvůli únavě se vzdal angažmá ve zlínském Městském divadle. A protože neměl žádné zákonné dědice, jeho byt v hodnotě přibližně 1,5 milionu a výtěžek z prodeje obrazů nakonec putoval do státní kasy. A jak na tohoto kouzelného dědečka vzpomínáte vy? Připomeňte si ho v ukázce z pohádky Zlatník Ondra z roku 1995.
Napište komentář