Ošuntělý kabát si zapínal spínacími špendlíky a radši si kus zašel, než aby platil za parkovné. Když zemřel, ukázalo se, že má na kontě stovky milionů korun.
V celé komunitě byl tento muž považován za chudého a skromného. Pracoval až do vysokého stáří jako domovník a šetřil, kde se dalo. Když v 92 letech zemřel, zjistilo se, že „chudý“ stařík dokázal za svůj život našetřit obrovské jmění. Většinu peněz pak odkázal místní knihovně a nemocnici. Teď je všem líto, že už mu za jeho velkorysý dar nemohou poděkovat.
Všichni si mysleli, že je chudý
Ron Read pracoval až do své smrti jako domovník na poloviční úvazek. Žil ve městě Brattleboro v americkém Vermontu. Všichni si mysleli, že je chudý. Jeho vzhled působil tak skromně, že mu dokonce občas někdo nabídl, že ho pozve na jídlo. Ron za nic neutrácel a šetřil všude, kde mohl. Přestože už měl přes devadesát let, raději zaparkoval dál od restaurace, aby nemusel platit za parkoviště.
Lidé ho také mnohdy viděli, jak sbírá z trávníku větvičky, které pak používal na podpal krbu. Svůj starý kabát si zapínal špendlíky. Nový si prostě nekoupil. Lidé na něj vzpomínají jako na svérázného samorosta, jenž měl skvělý smysl pro humor. Nikdo si však ani ve snu nepředstavil, že tento muž vlastní přes 160 milionů korun.
Nesuďte knihu podle obalu
Laurie Rowellová, jeho právní zástupkyně, vzpomíná, jak k ní pan Read přišel, aby s ní projednal svoji závěť. „Zpočátku mi řekl, že má peníze, ale já si to moc nemyslela kvůli tomu, jak byl oblečený. Pak se ukázalo, že je skutečně velmi bohatý. Proto nikdy nesuď někoho přes stůl za to, jak vypadá,“ popsala svou zkušenost se skromným milionářem.
A jak se pan Read k tak obrovskému jmění dostal? Vzhledem k tomu, že velkou část života pracoval na čerpací stanici, nikdy by takové peníze poctivou prací nevydělal. Ukázalo se, že měl velmi dobrý čich na akcie. Celý život tak část peněz ukládal do akcií, které postupem let nabývaly na hodnotě. Podle jeho přítele měl velký strach, že o investice přijde. Nikdy z nich však nechtěl nic pro sebe. Opravdu ho těšila představa, že pomůže institucím, které považoval za důležité.
Litovali, že už mu nemohou poděkovat
Nemocnice tak dostala 105 milionů a knihovna 26 milionů korun. Pro obě instituce to bylo nesmírné překvapení. Jedná se o částky, které jim mohou výrazně pomoci v rozvoji. Knihovna tak plánuje, že jeho dar použije na technologická vylepšení. Nemocnice by zase peníze ráda použila na kapitálové projekty a zlepšení infrastruktury. Všichni se shodují, že je jim líto, že panu Readovi již nemohou za jeho nečekaný posmrtný dar poděkovat.
Zdroj: CNN
