Milionář odkázal celý svůj majetek tajemnému příteli. Rodina, která o něj do jeho smrti nejevila zájem, se rozhodla závěť napadnout u soudu.
Rodinu zesnulého Ronalda Butchera čekal v roce 2013 obrovský šok. Místo pohádkového dědictví, které čítalo v přepočtu téměř 15 milionů korun, jim zůstaly jen oči pro pláč. Veškeré peníze totiž senior odkázal svému – do té doby neznámému – příteli, Danielu Bryanu Sharpovi. I přesto, že se pozůstalí rozhodli závěť okamžitě napadnout a zpochybnit, od soudu nakonec odešli s nepořízenou, jelikož ten dal za pravdu jedinému právoplatnému dědici, Danielu Bryanu Sharpovi.
Poslední vůle vyústila v soudí spor
Když v březnu v roce 2013 ve svých 75 letech zemřel milionář Ronald Butcher, jeho rodina se těšila na tučné dědictví. K jejich překvapení při čtení závěti zjistila, že jí „milovaný“ strýček neodkázal ani haléř. Veškeré jeho jmění mělo připadnout pro ni neznámému Danielu Bryanu Sharpovi, muži, kterého Ronald označoval a svého přítele. Protože se s takovým koncem nehodlali smířit, rozhodli se závěť zpochybnit u soudu. V rámci přelíčení ovšem začaly na povrch vyplouvat neuvěřitelné věci.
První z nich byl fakt, že takzvaná rodina Ronalda Butchera byla tvořena jeho starší sestřenicí Joyce Gilkreston a dvěma dětmi jeho blízkého přítele ze studií (v tu dobu rovněž zesnulého) – Evelyn Hutchins a Peterem Rogersem. V jejich prospěch sepsal Ronald závěť v prosinci roku 2011. O dva roky později ji však z neznámých důvodů změnil. Druhým odhalením byly okolnosti, za nichž bylo nalezeno Ronaldovo mrtvé tělo. Důchodce ležel mrtvý ve svém domě dlouhé 2 měsíce, než se jeho rozkládající se ostatky našly.
I běžné přátelství mu bylo blíže než rodina
Soudkyně poté chtěla vědět, jak je možné, že trojce „příbuzných“ označuje svůj vztah se zesnulým za blízký a vřelý. Na to pozůstalí reagovali ujištěním, že se seniorem udržovali kontakt kdykoliv to bylo možné, ačkoliv přiznali, že byl sporadičtější než v minulosti. Místo dalšího přesvědčování soudu začali poukazovat na tajemného Daniela Sharpa, o němž prý jejich příbuzný nikdy nehovořil. Daniel tedy usedl na lavici svědků a vypověděl jim svůj příběh, který se začal odehrávat před více než třinácti lety. Ronalda Butchera poznal coby obyčejný dělník, když mu zdarma vyčistil okapy na jeho bungalovu.
Vstřícným gestem důchodce dojal a záhy se z nich stali přátelé. Nebyli nejlepšími přáteli, ani nijak výrazně blízkými – byli pouze přáteli, kteří se navštíví, když mají cestu kolem. Daniel, původem z Wellingu (Londýn, Velká Británie) tedy navštěvoval Ronalda v jeho domě v Enfieldu pokaždé, když městem projížděl. To, že se stal jeho dědicem, pro něj bylo stejné překvapení jako pro všechny okolo. Daniel nakonec spor vyhrál, když soudkyně konstatovala, že Ronald byl až do své smrti svéprávný a plně způsobilý činit vlastní rozhodnutí.
Zdroj: The Telegraph
Napište komentář