Seznamte se s revoluční metodou úpravy půdy, která se postará o její lepší plodnost i dlouhodobější vlastnosti.
Když se řekne úrodná půda, máme ve skutečnosti na mysli malý mikrokosmos, plný mnoha společenstev prospěšných mikroorganismů. Rostliny, které v takové půdě rostou, jsou plné živin, silné a samozřejmě také zdravé. A přesně takové chceme konzumovat, nebo ne? A nejjednodušším a nejrychlejším způsobem, jak si opatřit přesně takové podmínky, je výroba vlastního biouhlí ze zahradních zbytků.
Jak se biouhlí liší od dřevěného
Dost možná jste už slyšeli o hnojení dřevěným uhlím, které je po všech stránkách prospěšné. Ovšem biouhlí je trochu něco jiného. Nevzniká totiž při klasickém spalování dřevěných špalků, ale zužitkujete všechny vaše rostlinné zbytky. Zejména nejrůznější štěpku a další ořezy ze stromů. Následně lze už hotový produkt přidat přímo ke kořenům vašich rostlin nebo ho jednoduše nasypat do jejich okolí.
Doporučujeme tento krok udělat nejlépe při setí nebo výsadbě, ale provést ho lze i kdykoliv později. Jeho využití je jak preventivní (právě při setí a výsadbě) tak i léčebné, užívané ve chvíli, kdy se na vašich záhonech objeví choroby a škůdci. Navíc biouhlí také pomáhá zlepšovat strukturu půdy. Brání rychlému odtoku vody, obohacuje ji o cenné živiny (mnohem lépe využitelné pro rostliny) s dlouhodobým působením apod.
Kde se vlastně biouhlí vzalo
Bylo by chybou domnívat se, že jde o nějaký nový způsob obhospodařování půdy. Ve skutečnosti objevili biouhlí již před více než 1 000 lety amazonští indiáni. Chudou půdu na místě vykáceného deštného pralesa tak přeměnili na extrémně úrodnou. Všimli si také toho, že rostliny, které rostou v půdě obohacené biouhlím, jsou oproti běžně pěstovaným plodinám silnější, zdravější a spokojí se i s nižší zálivkou.
Jak na výrobu biouhlí
Nebudete potřebovat nic složitého a náročného. Připravte si pouze kovový sud, který budete moci dobře uzavřít, a také zbytky dřeva (štěpku, větvičky apod.). Do horní části sudu vyvrtejte několik malých tvorů. Zapalte oheň a sud umístěte nad něj. Nakonec dovnitř nasypte všechnu rostlinnou hmotu. Sud vložte přímo do ohně a čekejte. Oheň však nikdy nesmí vstoupit dovnitř, to by celý proces překazilo.
A jak dlouho čekat? V uzavřeném sudu zuhelnatí obsah za 1-3 hodiny. Řídit se musíte barvou dýmu, který z něj uniká. Jakmile se bílý dým změní v šedivý, máte hotovo. Oheň uhaste a počkejte, až sud vystydne. To, co najdete uvnitř, bude biouhlí. Je mnohem drobnější než klasické dřevěné a bude se vám s ním také mnohem lépe pracovat. Teď už ho stačí pouze použít na záhonky nebo jiné části užitkové zahrady.
Jaké živiny v této substanci najdete
Pamatujte si, že biouhlí z tvrdého dřeva (na mysli máme třeba topol, buk či dub) má o něco vyšší pH, než je běžné. Pyšní se hodnotou 12-13. Měkké dřevo produkuje biouhlí o něco zásaditější. Díky tomuto pomocníkovi dáte své zemině živiny jako je vápník, sodík, fosfor, hořčík nebo draslík. Ve 100 gramech biouhlí se nachází přibližně necelý gram fosforu, dva až tři gramy draslíku a celých šest gramů vápníku.
Při aplikaci použijte 200 gramů biouhlí na metr čtvereční záhonu. A pozor na jeho aplikaci u kyselomilných rostlin, těm totiž (podobně jako třeba popel) opravdu nesvědčí. A o jaké rostliny jde? Ve hře jsou například borůvky, rododendrony, vřesovce a další vřesovištní rostliny, begonie (velkokvěté bývají trochu tolerantnější), azalky, brusinky, magnolie, hortenzie apod. U pokojových rostlin se biouhlí nehodí pro čajovník a kávovník.
Jak dlouho biouhlí uchovávat
Dobrou zprávou je, že jakmile máte jednou tento materiál vyroben, nezáleží na tom, jak dlouho si v sudu nebo na jiném místě pobude. Nemusíte ho tedy všechen aplikovat do zeminy ihned. Naopak, klidně si část uložte na jarní hnojení nebo k obohacení volné půdy před výsadbou dřevin. Biouhlí ovšem za všech okolností chraňte před deštěm, zbyla by vám z něj totiž jen mazlavá kaše, se kterou by se špatně pracovalo.
Zdroj: GardeningKnowHow
