Celosvětová pandemie koronaviru změnila náš přístup k životu i k ochraně zdraví. A ukazuje také na slabá místa zdravotního systému. I když by se mohlo zdát, že farmaceutický průmysl přišel s očkováním velmi rychle, ve skutečnosti se první vakcíny objevily až pět minut po dvanácté.
Kromě toho i nadále platí, že neexistuje žádná univerzálně účinná bezpečná léčba, kterou by bylo možné nasadit u drtivé většiny, když už ne u všech pacientů, kteří trpí onemocněním vyvolaným novým typem koronaviru. I tak se však zdá, že se zdravotnictví i farmaceutický průmysl nakonec s touto pandemií během následujícího roku až dvou vypořádají. V některých státech s vysokou mírou očkování, jako jsou Izrael nebo Velká Británie, už se situace dostává pod kontrolu. A co nás čeká dál?
Pandemií bude přibývat
Experti varují, že současná pandemická situace je jen jednou z mnoha, s nimiž se bude muset lidstvo v blízké budoucnosti vypořádat. Pandemie koronaviru covid-19 přitom není nikterak unikátní, podobná a podobně přenosná onemocnění už svět sužovala mnohokrát. Naše dnešní situace je však jiná v tom, že vyspělé zdravotnictví dokáže většinu pacientů zachránit, a tak není počet obětí ani zdaleka tak vysoký jako při epidemii španělské chřipky nebo různých morových onemocnění.
Pokud však srovnáme covid-19 se španělskou chřipkou, alarmující je rychlost, jakou se současná pandemie dokázala rozšířit prakticky do celého světa. Je to pochopitelně dáno tím, že svět se změnil v jakousi globální vesnici, ve které může během jediného dne urazit infikovaný člověk tisíce kilometrů a po cestě nakazit osoby z několika desítek zemí. Mezinárodní cestování pochopitelně rozvoji pandemií přeje, experti proto předpokládají, že si na ně budeme muset zvyknout.
Známá riziková onemocnění
V této chvíli pak existuje hned 16 potenciálních kandidátů budoucího na celosvětového nepřítele číslo jedna. Jedná se o vysoce infekční onemocnění, která jsou identifikovaná a popsaná, zatím však proti nim neexistuje žádná účinná vakcína ani jiné preventivní opatření, které by se nezakládalo na sociálních rozestupech a omezení kontaktů.
Ještě více alarmující je však skutečnost, že tato onemocnění nejsou středem zájmu farmaceutického průmyslu, protože jejich léčba zatím není lukrativní. Většinou se totiž objevují v rozvojových zemích, jejichž zdravotnictví nemá prostředky na drahou léčbu. Jen pro srovnání, viru eboly se smrtností kolem 50 % se v této chvíli věnuje jen 6 probíhajících výzkumů, přestože se poprvé objevil už v roce 1976.
Podobně jako koronavirus covid-19, také virus ebola stihl už několikrát zmutovat. V této chvíli existuje pět hlavních známých mutací. Pokud by se tomuto viru vědci věnovali v uplynulých dekádách, poznatky z jejich výzkumu by mohly být aplikovatelné při zvládání současné pandemie. Mezi další podobné nemoci, které mohou způsobit budoucí pandemii, patří:
- Krymsko-konžská hemoragická horečka
- Horečka údolí Rift
- Virus nipah
Zdroj: TheGurdian
