Americký velvyslanec v Praze varoval Česko. Prý riskujeme, pokud snížíme výdaje na obranu, protože jsme dříve slíbili do ní investovat víc.
Otázka obranných výdajů je teď horkým tématem. Americký velvyslanec Nicholas Merrick, jenž navštívil Českou republiku, totiž na bezpečnostní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost varoval, že případné snižování vojenských rozpočtů může mít důsledky, a to nejen pro samotné Česko, ale i pro jeho spojence, uvádí TN. Podle něj totiž nejde o jednostranný požadavek Spojených států, ale o závazek, který vznikl společnou dohodou v rámci alianční spolupráce.
Varování přímo z Washingtonu
Merrick během svého vystoupení důrazně připomněl, že spojenecké státy se dohodly na konkrétním rámci financování obrany. Ten počítá s tím, že cca 3,5 % HDP mají státy věnovat přímo na armádu a dalších 1,5 % na širší bezpečnostní a infrastrukturní projekty. „Nejedná se o požadavek USA nebo o pouhý podpis jedné vlády snadno zrušitelný jinou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, kteří se na sebe navzájem spoléhají,“ vzkázal velvyslanec. Naopak vyzdvihl chápání českých občanů, kteří to podle něho chápou možná lépe než „ti nahoře“. Připomněl průzkum veřejného mínění, podle kterého asi 80 % obyvatel České republiky považuje členství v NATO za podstatné a zásadní pro bezpečnost naší malé země.
Pekarová s Němcovou v televizi zahnaly Okamuru do kouta: V OVM ukázaly, co je předseda Sněmovny zač
Proto návrh rozpočtu, podle něhož by mělo být na základní obranu vyčleněno pouze 1,8 % HDP, vyvolal kontroverzi. Podle odborníků je to méně než v předchozím roce a zároveň výrazně pod úrovní, ke které se Česko v minulosti přihlásilo. „S 1,8 % Česko riskuje, že bude mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v Alianci,“ varoval Čechy Merrick. Podle něj by nesplnění závazků mohlo zničit důvěru mezi spojenci a oslabit společnou obranu, což rozhodně nedoporučuje.
Kritické hlasy zazněly přímo i z domácí scény. Prezident Petr Pavel na té samé konferenci připomněl, že bezpečnostní situace ve světě je čím dál horší a státy by proto měly investice do obrany spíš posilovat než omezovat. Rozházení vztahů navíc v aktuální době není nejlepší volbou. Stačí se podívat na Španělsko – americký prezident Donald Trump ho nedávno dost kritizoval za nízké obranné výdaje i za odmítání podpořit vojenské údery proti Íránu. Španělsko je prý hrozným partnerem a Amerika s ním nechce mít nic společného. uvedla BBC.
Proč jsou vyšší výdaje na obranu teď důležité
Investice do armády jsou teď na pořadu dne víc než kdy jindy vzhledem k tomu, co se děje ve světě, a jsou podstatné pro stabilitu mezinárodního systému. Organizace NATO vznikla po 2. světové válce jako společná obranná aliance. Princip jejího základního fungování je jednoduchý – útok na jednoho člena je vnímaný jako za útok na všechny. Aby však tento princip fungoval, musí jednotlivé státy přispívat přiměřenými prostředky.
Pokud některé země výrazně zaostávají, může to dle analytiků kazit důvěru mezi spojenci. Armáda totiž není jen o počtech, ale také o moderní technice, logistice, výcviku a schopnosti rychle reagovat na krizové situace. Její nedostatečné financování může vést k tomu, že technika zastarává nebo obranné schopnosti nejsou takové, jaké jsou očekávány, což se pak v případě konfliktu může projevit hodně rychle.
Dalším argumentem je samozřejmě současná situace. Napětí na Blízkém východě je vedle konfliktu Ruska s Ukrajinou dalším hřebíčkem do rakve. Írán patří mezi významné regionální mocnosti a delší dobu se nachází v napjatých vztazích s řadou států včetně USA a Izraele. Může to tedy ovlivnit globální ekonomiku, energetické trhy i bezpečnostní politiku západních zemí. Navíc jsme na SvětěKreativity.cz psali o tom, že Írán vyhrožuje napadením Evropy, což opravdu není dobré.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů BBC, TN, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Facebook Novinky
Napište komentář