Bylo jí 74 let a vypravila se normálně na nákup. Vše ale nabralo zcela jiné obrátky, když ji v malém městě srazil autobus. Dál si pamatuje jen probuzení v nemocnici.
„Potom už nic nevím, až o pět týdnů později, když jsem se probudila v nemocnici na posteli,“ říká pro deník Sun Carole. Nehoda se stala v pobřežním městečku Stockton-on-Tees v hrabství Kent. Šlo přitom o zcela normální cestu na nákup, nic zvláštního. Ženu okamžitě převezli do nemocnice, protože po srážce s autobusem byla uvedena do umělého spánku. Byla zraněná od hlavy až k patě, zlomená 3 žebra, noc a krvácela do mozku.
Nehoda s autobusem a nemocnice
Velmi dlouhou dobu pak strávila na jednotce intenzivní péče, kde denně balancovala mezi životem a smrti. Dlouho tedy nebylo vůbec jasné, zda vyvázne, případně s jakými následky. Po více jak měsíci se však probrala, načež dle svých slov zažila nebo neuvěřitelného, hotový zázrak. „Nevím, jestli to byla pravda, nebo ne. Jednoho dne jsem se však probudila a přísahám, že u mě na posteli byl vedle mě můj mrtvý manžel,“ líčí Carole.
Jde o jedinou věc, kterou si starší žena pamatuje z kómatu velmi zřetelně a konkrétně. „Tady nahoře pro tebe není místo a taky nechceme, aby šla někam jinam. Takže se potřebuješ otočit a dostat se odsud pryč,“ sdělil jí. Jedna z ošetřovatelek vysvětluje, že umírající lidé mívají tyto vidiny. Když se blíží smrt, vídají své blízké, konkrétně asi měsíc předtím, než skutečně skonají. „Nikdo jiný nemůže jejich kontakt vidět, lze však pozorovat projevy,“ říká.
Podobné fenomény pozorované lékaři
Umírající si tak mohou s někým povídat, reagovat gesty, případně vypadají, že někoho chovají. S tímto jevem se pravidelně setkával i lékař, který v hospicu pozoroval víc pacientů na hranici života. Fenomén se vyskytoval v obdobné formě i pravidelných časech před samotnou smrtí. Nešlo přitom o noční můry, dotyční se jevili velmi smířeně, spokojeně a v klidu. Pravděpodobně tedy docházelo k určité formě úlevy a přijetí harmonie.
Stejné poselství vychází z náhodného záznamu mozku před a po smrti. Mozek se totiž vydává do oblasti vzpomínek. Staré přísloví, že nám těsně před smrti proběhne před očima celý život, tak má asi reálný základ. Právě před skonem si totiž mozek připomíná to nejhezčí a nejsilnější, co prožil. Je to dobrá zpráva pro všechny pozůstalé. Právě před odchodem z tohoto světa si jejich blízcí pravděpodobně připomínají krásy života a toho, co všechno zažili.
Zdroj: The Sun
Napište komentář