Malý otvor na konci víčka propisky většina lidí vůbec nevnímá. Přitom má extrémně důležitý bezpečnostní význam, pokud jde o děti.
Když jsme se poptali kolegů na to, zda ví, k čemu je malá dírka v propisce, jeden odpověděl: „Dírka má asi vyrovnávat tlak vzduchu uvnitř a vně víčka.“ Jenže to není její hlavní a nejdůležitější účel. Otvor je součástí bezpečnostního řešení, které má zmírnit následky v případě, že víčko omylem vdechne malé dítě. Takový scénář se totiž v minulosti stal skutečným problémem a postupně vedl k bezpečnostním požadavkům, které dneska známe pod označením ISO 11540.
Víčko může být nebezpečnější, než vypadá
Propiska je úplně normální předmět, který se může bez problémů dostat do rukou dítěte. Samotné víčko přitom představuje malý, lehký a dutý předmět, který lze snadno vložit do úst. Pokud se dostane do dýchacích cest, může se zaklínit a zablokovat průchod vzduchu. Bohužel, toto riziko není jen teorií. Odborná literatura uvádí víčka propisek mezi předměty, které děti mohou vdechnout, přičemž právě u školních dětí se víčka propisek objevují mezi typickými cizími tělesy v dýchacích cestách, uvádí PubMed.
V Británii se problém dostal víc do popředí v minulém století. Dle bezpečnostních materiálů citujících zprávu z roku 2004 zemřelo v letech 1970 až 1984 devět britských dětí v důsledku dušení víčky propisek. Tato zkušenost patřila mezi impulzy, které vedly k zavedení požadavků na konstrukci víček. V roce 1990 byla ve Velké Británii přijata bezpečnostní norma BS 7272, která řešila mimo jiné požadavky na větrání víček.
Staré skleničky z kredence dnes mohou mít cenu malého auta. Vzácné kusy se prodávají za téměř 200 tisíc
Dírka má v kritické chvíli pustit dovnitř vzduch
Přesně v takový inkriminovaný moment přichází na řadu otvor, který najdeme například na víčkách některých propisek. Ventilované provedení má riziko následků při vdechnutí zmírnit. Současná mezinárodní norma ISO 11540:2021 se přímo jmenuje Writing and marking instruments – Specification for caps to reduce the risk of asphyxiation. Stanovuje požadavky na víčka psacích a značkovacích potřeb s cílem snížit riziko udušení. Vztahuje se především na výrobky, které mohou být za běžných nebo předvídatelných okolností používány dětmi do 14 let (ISO).
Norma přitom počítá se dvěma základními způsoby ochrany. Víčko může být navrženo tak, aby bylo příliš velké pro vstup do dýchacích cest, nebo může být odvětrané, tedy umožňovat průchod vzduchu. Otvor na víčku je právě jedním z možných konstrukčních řešení tohoto principu.
Proč tedy dírku nenajdeme úplně všude?
Možná jste si všimli, že ne každé víčko má stejný otvor a některá víčka ho nemají vůbec. I to má logické vysvětlení. Norma se nevztahuje na všechny psací potřeby bez rozdílu. Například výrobky určené výhradně dospělým, mezi které ISO řadí například některá luxusní plnicí pera nebo profesionální technické psací potřeby, jsou z její působnosti vyňaty.
Rozhodující je také samotná konstrukce. Pokud je víčko dostatečně velké, aby nepředstavovalo stejný typ rizika, nemusí být nutně řešeno ventilovaným otvorem. Bezpečnostní princip tedy není založen na konkrétním tvaru jedné dírky, ale na výsledném snížení rizika. Velmi nebezpečný však může být prakticky jakýkoli malý předmět. Na SvětěKreativity.cz jsme psali o případu, kdy dítě vdechlo bonbon, ale naštěstí ho zachránil kolemjdoucí.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů ISO, ISO, ISO, PubMed, GSO ISO
Přidejte svůj názor
Komentovat