Tento hrobník se nestydí mluvit o věcech týkajících se smrti a pohřbívání. Svým fanouškům nyní odpověděl na další všetečnou otázku.
Polský hrobník Robert si za poslední roky vybudoval silnou základnu fanoušků na svém tiktokovém účtu. Jeho upřímné příspěvky sledují miliony lidí. Většina totiž práci hrobníka považuje za velmi zvláštní až tajemnou. Robert se však nebojí odpovídat na všetečné dotazy, které jeho profesi doprovází, a nechává zvědavcům nahlédnout za oponu tajemství.
Z otevřeného hrobu se line zvláštní zápach
Na SvětěKreativity už jsme psali, jak hrobník Robert popisoval, co nejzvláštnějšího dávají lidé svým mrtvým do rakví. Tentokrát rozebral jinou otázku a ta je možná jen pro silnější povahy. Někdo se ho totiž zeptal, zda je při otevírání hrobu cítit nějaký zápach, jak by se dalo očekávat. V Polsku se mnohem více lidí pohřbívá v rakvích a těla nebožtíků se tak v zemi postupně rozkládají.
Robert však všechny ujistil, že když otevírají hrob, aby do něj uložili dalšího zemřelého člena rodiny, nemusí se nikdo mrtvolného zápachu obávat. Popsal však, že z hrobu vychází neobvyklý zápach, který se mu jen těžko k něčemu přirovnává. Rozhodně se však nedá říct, že by byl nějak zvlášť nepříjemný nebo obtěžující. Jiné je to ovšem v případě, když jsou povolání třeba k nebožtíkům, kteří byli nalezeni doma až po nějaké době od úmrtí.
Hrobník prozradil, co nejšílenějšího dávají lidé svým blízkým do rakví. Z těchto případů se mu zatočila hlava
Do bytu nechtěli vstoupit ani policisté
„Pokud někdo není imunní vůči zápachu, je lepší tam nechodit. Vzpomněl jsem si na situaci, kdy jsme přijeli vyzvednout jistou paní. Ani policisté nechtěli dovnitř. Vstoupíte do takové místnosti a cítíte, jak vámi zápach prochází. Projde vám nosem, krkem a vašimi útrobami. Jedná se o zápach, který se opravdu nedá s ničím srovnat,“ cituje hrobníkovo vyjádření deník Lelum.
@robas000 Odpowiadanie użytkownikowi @paulina9316 ♬ dźwięk oryginalny – Grabarz
Robert však vždy vysvětluje i nepříjemné věci s pietou k mrtvým. „Každého z nás to čeká. Všichni jsme lidi. Jedni umírají tak, jiní tak. Někdo zemře v nemocnici, jiný doma. Na nás hrobnících a lidech, kteří vyzvedávají mrtvá těla, je, aby k nim přistupovali s důstojností a úctou,“ uzavírá Robert povídání o nepříjemných věcech, jež však patří k životu.
Napište komentář