Nová verze jednoho z největších hitů 20. století: Píseň od Louise Armstronga v podání zkušeného kytaristy

Fotografie: Unr3strained / Creative Commons / Attribution 2.0

Slavná píseň spatřila světlo světa v roce 1967 a proslavila se po celé zemi. Je symbolem spojení všech lidí a optimistickým výhledem do budoucnosti.

Není mnoho lidí, kteří by neznali tuto krásnou píseň, již poprvé zazpíval vynikající jazzman Louis Armstrong. What a Wonderful World je hudební klenot, který se dočkal mnoha zpracování. I po více než 50 letech tato píseň nezapadla a vy si ji můžete poslechnout v instrumentální verzi v podání vynikajícího dánského kytaristy.

Vyšla jako singl v roce 1967

Snad každý muzikant si ji někdy zahrál. Je tak známá a tak krásná, že se během let objevila i ve spoustě filmů. Dočkala se dokonce i punkové verze v podání kapely The Ramones, a to už je co říct. Nezapomenutelný zastřený hlas Louise Armstronga a klasické jazzové zpracování však zůstává stále nejoblíbenější verzí této písně.

Píseň „Jak je svět báječný“ byla reakcí na rasově a politicky nabité prostředí každodenního života ve Spojených státech 60. let. Text písně je však nadčasový a hodí se do každé doby, ve které lidé potřebují povzbuzení a naději. I přes nelehké časy si můžeme uvědomit, že je tu stále slunce, mraky, duha, děti a naši přátelé. I přes všechny těžkosti, kterým musí lidé čelit, zůstává svět nádherným místem – a na to je dobré nikdy nezapomínat.

Madsen studoval na hudební konzervatoři v Praze

Tentokrát se slavné melodie chopil známý dánský kytarista Soren Madsen. Zkušený hudebník nechává na své kytaře rozeznít tóny této písně, která nám něco připomíná i přes to, že jí chybí slova. Tento dánský muzikant nahrál i řadu dalších světových hitů. Zajímavostí je, že v 80. letech si doplňoval své hudební vzdělání na hudební konzervatoři v Praze u Štěpána Raka. V roce 1986 pak vyhrál Mezinárodní kytarovou soutěž, která se konala v Kutné Hoře.

klasická kytara
Fotografie: Freepik

Za to, že se z písně stal celosvětový hit, vděčíme především Britům. Ve Spojených státech jí totiž zpočátku nebylo dáno mnoho prostoru. Tehdejší šéf nejznámější nahrávací společnosti ABC Records ji totiž sám neměl rád. Píseň tak v Americe vzali na milost až poté, co se usadila na prvním místě žebříčku singlů právě ve Velké Británii.

Od té doby se dočkala mnoha zpracování a objevila se v celé řadě filmů. Její popularita strmě stoupala během následujících let. Sám Louise Armstrong se ale její světové slávy nedožil. Zemřel jen čtyři roky po jejím uvedení. Pro Soren Madsena má tato píseň také lehký osobní význam. Narodil se právě v roce 1967, kdy spatřila světlo světa. Ve videu níže se můžete nechat unést touto písní a na chvíli zapomenout na každodenní starosti.

Zdroj: Madlyodd

František je redaktorem s bohatými zkušenostmi v oblasti psaní článků pro online magazíny. Po absolvování všeobecného ... [Více o autorovi]

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*