Jedni na socialismus s láskou vzpomínají, druhým z něj běhá mráz po zádech. Není však pochyb o tom, že jde o významnou kapitolu historie Československa.
Dnes se můžeme jen tak „sebrat“ a bez příprav vycestovat, kamkoliv se nám zachce. V době nedávno minulé se to ale rovnalo zázraku nebo přinejmenším administrativnímu tanci mezi formuláři a čekáním plným strachu, zda vám soudruzi „prominou“, že váš pradědeček byl továrník (tedy v jejich žargonu vykořisťovatel) nebo že vaše praprateta žije v USA. Taková byla realita, na niž v dnešní době mnozí bohužel zapomínají.
Spisovatelé v dělnických profesích
Každodenní zkušenost obyčejných lidí byla taková, že mnozí vstoupili do KSČ, aby zkrátka „měli pokoj“, nikoliv z přesvědčení. Ti, kteří vzdorovali, totiž riskovali, že jejich děti třeba nevystudují. Umělci a vědci zaměstnaní jako topiči, to byla norma normalizace. Režim se týkal i dětí: K možnosti chodit například na sportovní kroužek nestačil jen talent, bylo potřeba se také přihlásit do Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. Pojďte si s námi zavzpomínat na věci, které tehdy byly běžnou součástí našich životů.
Test všeobecných znalostí: Pomocí 10 otázek je na čase zjistit, kdo by si poradil ve vědomostní soutěži
Kvíz: Historie ČSSR aneb co se stalo v komunistické éře?
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Wikipedie

Napište komentář