Večerníček se za šest desetiletí proměnil z krátké televizní pohádky v jednu z nejvýraznějších součástí českého dětství.
Když se 2. ledna 1965 na obrazovce objevil pořad Večerníček, ještě nešlo o každodenní rituál, jaký známe dnes. První pohádkou byl Kluk a kometa. Slavná znělka s chlapcem v papírové čepici vznikla až v létě téhož roku. Postavu vytvořil Radek Pilař, znělku režíroval Václav Bedřich a hudbu složil Ladislav Simon. Hlas patřil tehdy malému Michalu Citavému.
Kreslené pohádky byly klasikou spíše až později
Cesta k animovanému Večerníčku přitom nebyla samozřejmá. První příběhy byly často hrané nebo vyprávěné, zatímco první kreslený seriál, Pohádky ovčí babičky, přišel až v roce 1967. Postupně přibývaly tituly, které se staly součástí české kulturní paměti: Rumcajs s Mankou a Cipískem, Křemílek s Vochomůrkou, Maxipes Fík nebo později Mach a Šebestová. Výjimkou mezi animovanou tvorbou zůstaly například hrané Krkonošské pohádky.
Večerníček vyrůstal v době, kdy televize nebyla jen prostředkem zábavy. V socialistickém Československu měla významné místo ve veřejném životě a po nástupu normalizace byla pod silnou politickou kontrolou. Vedle ideologicky zaměřených programů vznikala také díla založená na humoru, fantazii, literární předloze a výrazné výtvarné práci. Televizní tvorba pro děti proto představuje zajímavou ukázku toho, jak vedle sebe v tehdejší kultuře existovala oficiální ideologie i tvorba, která stála především na příběhu a zábavě.
Kvíz ze slovenských slovíček: 10 běžných výrazů prověří, kdo zná jejich správný český význam
Důležitá je také jednoduchost těchto pohádek. Krátká stopáž, zapamatovatelné postavy a uzavřený příběh fungují i bez složitého světa či moderních technologií. Rumcajs řeší své trable v Řáholci, Křemílek s Vochomůrkou objevují kouzla lesa a Mach se Šebestovou získají díky utrženému sluchátku možnost splnit téměř každé přání. Takové motivy pomáhají vysvětlit, proč se k těmto pohádkám vrací i dospělí diváci.
Kvíz: Milovníci večerníčků si tento zábavný test užijí! Dáte plný počet?
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie, Wikipedie

Přidejte svůj názor
Komentovat